Ochrana rostlin na zahrádce v srpnu

Uvedený kalendářní přehled je použit s laskavým svolením autorů publikace:
Účinná ochrana zahradních plodin - Josef Horák, Jaroslav Rod, (GRADA – 2011)↓
  • Průběžně ze zahrady odstraňujeme a následně likvidujeme opadané, většinou červivé a nahnilé plody ovoce.
  • U jabloní pokračujeme v opakovaných 14-ti denních postřicích plodů k zamezení Ca-deficientní  skvrnitosti jablek. Používáme chlorid vápenatý v přípravcích Kalkosol 25, Kalkosan 30 či Kalcolit forte (0,5–1% roztok) nebo 1% roztok ledku vápenatého.
  • U maliníku brzy po odplození odřežeme loňské letorosty, nové by se měly ošetřit účinným fungicidem proti didymelovému odumírání maliníku. V současné době není u nás tato choroba pokryta příslušným ochranným přípravkem. V Německu proti ní používají Merpan 80 WG, Score 250 EC a Zato 50 WG. U nás ale ani jeden z nich není k tomuto účelu registrován.
  • I v srpnu pokračujeme v zamezení vzniku pozdní červivosti plodů, kterou u jádrovin a peckovin způsobují druhé generace obaleče jablečného a švestkového. K ošetření stromů s podzimními a zimními odrůdami lze využít povolený organofosfát (výběhový Reldan 40 EC) nebo neonikotinoidy (Mospilan 20 SP nebo Calypso 480 SC). 
  • Při teplém a suchém počasí v červenci a v srpnu může dojít k přemnožení svilušek a hálčivců na jádrovinách a slivoních. Děje se to především tam, kde zahrádkář k likvidaci živočišných škůdců na ovocných kulturách použil neuváženě pyrethroidy, např. Decis 15 EW, Decis Mega nebo Karate se Zeon technologií 5 CS. Jabloně při napadení sviluškami strádají, mají menší, svinuté listy šedobronzové barvy. Na rubu listů můžeme pozorovat pomocí lupy vajíčka, larvy a dospělce těchto roztočů. Za takovýchto okolností musíme pak nutně stromy nejméně dvakrát po sobě ošetřit v intervalu 10–14 dnů přípravkem Omite 570 EW (0,1 %) nebo Omite 30 W (0,2 %). Elegantní a především efektivní je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri.
  • Obyčejně v první polovině srpna, při zaměkání bobulí révy vinné, je třeba provést postřik proti šedé hnilobě hroznů (botrytidě). Lze použít Mythos 30 SC nebo Thiram Granuflo. Ve stejné době provádíme i závěrečný postřik proti padlí a peronospoře (použijeme např. Sulikol K + Kuprikol 50).
  • V srpnu začínáme s obnovou výsadby nových jahodníkových porostů. Vzhledem k tomu, že většina starších porostů je napadena červenou hnilobou kořenů nebo fytoftorovou hnilobou jahodníku, musí se především použít zdravá sadba, střídat místa k osázení jahodníkem a eventuálně navíc všechny nově vysazované sazenice namáčet neméně 20 minut do 0,25% suspenze Aliette 80 WG. Po zasazení je třeba provést pásovou zálivku sazenic 1% suspenzí stejným přípravkem. K tomuto účelu je též registrován přípravek Polyversum, zde se jak k namáčení, tak i k pásové zálivce doporučuje 0,05% koncentrace. Obě ošetření se provádějí pouze jednou, šířka ošetřených pásů by měla být 20 cm.

Zelenina

  • V horkých a suchých letních obdobích se může také výrazně přemnožit na zelenině sviluška chmelová, především na okurkách a paprikách. Na listech vyvolává skvrnité či okrajové žloutnutí listů, které se nakonec zbarví do šedohněda a usychají. Rovněž i zde lze pozorovat na rubu listů kromě pavučinky i různá vývojová stadia svilušek. Mnohým zahrádkářům poničily už v červenci venkovní okurkový porost, a to již v době, kdy se u nás ještě ani nevyskytla plíseň okurky. Nejvíce však sviluška chmelová škodí u skleníkových porostů okurek. Na postižené venkovní i skleníkové kultury je účinný a vhodný preparát Omite 30 W (dostatečná je 0,1% koncentrace). Lze jej využít i během sklizně, neboť má krátkou ochrannou lhůtu – u okurek 5 dnů, u paprik 14 dnů. Je nutné ho však vždy aplikovat opakovaně (dvakrát až třikrát v intervalu 7–10 dnů). U okurek pěstovaných venku lze ke stejnému účelu použít Vertimec 1.8 EC, u okurek ve skleníku pak i Talstar 10 EC anebo použít biologickou ochranu.
  • Koncem srpna a především v září se mšice vracejí zpět z bylinných hostitelů na ovocné stromy a keře. Pokud stav nelze vyřešit ostříháním napadených částí větviček, musíme použít Pirimor 50 WG (0,1–0,15 %).
  • Pěstitelé zeleniny a brambor musí při deštivém a teplém počasí v srpnu nadále sledovat kultury. Předpokladem úspěchu je včasné preventivní ošetření porostů brambor a zeleniny. Během probíhající sklizně musíme k ochraně používat jen přípravky s krátkou ochranou lhůtou (3–7 dnů). Pokud jsou porosty bez chorob, můžeme použít kontaktní přípravky (výběhové Bravo 500 nebo Kuprikol 50 (0,4 až 0,5% koncentrace). Kuprikol 50 však prodlužuje a oddaluje dozrávání plodů. Při již patrných známkách nákazy plísněmi u brambor a zeleniny pomáhá už jen systémový přípravek s preventivně-léčebnou účinností Ridomil Gold MZ Pepite (0,25 %). Ten má u brambor a u cibule ochranou lhůtu 7 dnů, u rajčat a okurek 3 dny. U okurek můžeme při zjištění plísně dýňovitých případně ošetřovat mezi sklizněmi i přípravkem Aliette 80 WG (0,2 %). Při eventuálním výskytu padlí okurky aplikujeme přípravky na bázi síry. Mrkev a petržel je třeba při prvních příznacích výskytu padlí miříkovitých též ošetřit opakovaně preparáty na bázi síry (Sulikol K, Kumulus WG). Celer se musí za deštivého počasí chránit proti septoriové skvrnitosti listů celeru organickým fungicidem Score 250 EC (0,02 %). Nově je zde zaregistrován k použití i strobilurin Ortiva.
Všechny výše uvedené přípravky na ochranu rostlin je nutné používat v souladu s přiloženým návodem k použití a respektovat přitom ochranné lhůty. Uváděné chemické přípravky nemusí být vždy jen v malém balení !

Nutné práce na zahrádce v srpnu:

použité informace jsou čerpány:  www.zahradkari.cz
  • Srpen je pro ovocné dřeviny měsícem druhého prodlužujícího růstu. Ještě stále není pozdě na přeroubování peckovin (slivoní, třešní a višní) letními rouby za kůru, mají-li tyto dřeviny ještě mízu. Druhá míza se využívá i k očkování (jádroviny, peckoviny - broskvoně se očkují až naposled). Očkovance z července zkontrolujte a ty s neujatými očky přeočkujte. Stromům, které jsou přetížené velkou úrodou ovoce, podkládejte větve podpěrami, aby se dřevo větví nepolámalo. 
  • Mimo ostružin, malinoostružin a malin (odplozené výhony a nadbytečné nebo slabé výhony u všech těchto bobulovin odstraňujte těsně u země) začínají zrát remontantní jahody a aronie. 
  • Pokračuje se ve sklizni letních odrůd jablek (např. DISCOVERY, MANTET), hrušek (např. CLAPPOVA, RADANA), broskví (např. REDHAVEN, MORAVIA), meruněk (např. VELBORA, VESPRIMA) a višní (např. MORELA POZDNÍ), sklízí se pozdní odrůdy rybízu (HEINEMANUV POZDNÍ), renklody (ALTHANOVA, ZELENÁ) a rané švestky (např. ČAČANSKÁ LEPOTICA, WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody otrhávejte a likvidujte, podobně odstraňujte i opadané plody, které bývají nahnilé a červivé. Třešně a višně můžete hlouběji zmladit a koruny podle potřeby prosvětlit, u meruněk mimo suchých, či povadlých větví raději mnoho neřežte. Zásah řezem u broskvoní by měl sledovat zkrácení výhonů o měkkou část posledního přírůstku, což umožní dobré vyzrání ponechaných pupenů. Když objevíte na plodech známky čerstvé červivosti, stříkejte proti druhé generaci obalečů u jádrovin, slivoní a broskvoní povolenými přípravky. 
  • Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédněte dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté, či pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad zemí. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl přikrýt vysázené rostliny. Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíte tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalije a povadlou sadbu před výsadbou ponořte kořeny do vody na několik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). 
  • V srpnu se ještě sklízí česnek - u paličáků je pomůckou pro stanovení správné doby sklizně napřímení stočeného konce stvolu a žloutnutí listů a u nepaličáků stadium, kdy rostliny poléhají a žloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po vytáhání ze země (není-li vlhké počasí) 2 týdny na zahrádce doschnout. Podle potřeby se probírá ledový salát, plodová zelenina a kořenová zelenina. Fazol by se zráním semen vyčerpával, proto sklízejte včas rovněž fazolové lusky. 
  • Vyštipujte zálistky tyčkových rajčat a koncem měsíce zaštípněte vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků uzrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte.
  • Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor (pozdní odrůdy) proti plísni bramborové.
  • Košťálová zelenina uvítá pohnojení draselným hnojivem, které podpoří dokonalý vývoj pevných hlávek a skladovatelnost. Pórek přihrňte zeminou, aby vybělení část byla co největší. Čínské zelí z červencového výsevu je potřeba v srpnu vyjednotit, jinak je možné čínské i pekingské zelí až do poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat). 
  • Stále ještě můžete na uvolněné zeleninové záhony vysévat salát, špenát, či ředkvičku k podzimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin - hláv. kapusta, květák, cibule, salát pro přezimování. Koncem měsíce se doporučuje u růžičkové kapusty zaštípnout vrchol. 

Okrasné rostliny

  • U okrasných rostlin využijte podobně jako u ovocných druhou mízu k očkování - např. růže, šeříky apod. Zvláště u růží pamatujte na příp. přeočkování keřů, u kterých se neujmula očka z červencového očkování. Zelenými řízky se v této době množí cypřišky, thuje, jalovce, dřišťály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pařeništi. Náročnější dřeviny - jako např. tisy vyžadují k zakořenění podmínky skleníkové množárny. 
  • Srpen je vhodný na stříhání živých plotů z jehličnanů. Hřížit můžete vistárii, loubinec, břečťan, zimolez.
  • Do konce měsíce je možné rovněž vysazovat, nebo přesazovat mladé jehličnany s kořenovým balem. Vysázené dřeviny chraňte proti vyvrácení kolíkem tak, abyste nepoškodili kořenový bal. Rostliny po vysázení rovněž dostatečně zalijte a proti nežádoucímu výparu stíněte, nebo obalte rostlinu plátnem. 
  • Řízkovat můžete i fuchsie a pelargónie (řízky nechte jeden den zavadnout), růstové vrcholy fuchsií se doporučuje zaštipovat a tvořící se plody včas odstraňovat. Z pokojových květin můžete ještě řízkovat např. filodendron, scindapsus - řízkům nechte vytvořit kořeny ve sklenici s vodou. 
  • Sázejí se ocúny - květ je možno očekávat koncem září až začátkem října, šafrány se sázejí již na začátku měsíce. Bledulky, modřence a kosatečky je doporučeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm. Je vhodná doba i na vysazování narcisů - ty se mohou sázet po tulipánech, ale opačně (tulipány po narcisech) se to nedoporučuje. Přesazují se pivoňky - dejte pozor na hloubku výsadby (příliš hluboko vysázené nekvetou). 
  • Trvalky můžete dělit a přesazovat po odkvětu. Ve druhé polovině měsíce se též na záhon vysazují některé dvouletky z červnového a červencového výsevu - sedmikrásky, pomněnky, macešky, náprstníky, zvonky a zimní fialy. 
  • O trávník je nutné v tomto měsíci stále pečovat - pravidelný pokos, zálivka a přihnojení, potlačení růstu dvouděložných plevelů a mechu. Při použití přípravků proti plevelům by plevele by měly mít dostatečně vyvinuté listy, po pokosu stříkejte ne dřív, než za týden. Je i vhodná doba na založení nového trávníku, výsev nezapomeňte pravidelně zalévat.