04 - Duben

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v dubnu

Ochrana v ovocné zahradě

  • Většinou v polovině měsíce provádíme první jarní postřik proti přezimujícím škůdcům, nejlépe na líhnoucí se nebo již na vylíhlé škůdce (ve fázi zeleného až růžového poupěte) u všech stromů. Místo přípravku Oleoekol, u kterého byla zrušena registrace, použijeme hodnotné náhrady ve formě TM Mospilan 20 SP 2,5 g + 90 ml Ekol/10 l vody, nebo Calypso 480 SC 2 ml + 90 ml Ekol/10 l/vody a nebo nově registrovaný Reldan 22 25 ml + 90 ml Ekol/10 l vody. Místo Ekolu, který je v současné těžko k sehnání by se dal použít v TM Biool a nebo i Rock Effect (uvádím příslušnou vhodnou kombinaci - Přezimující škůdci STOP Rock Efekt 90 ml + Calypso 480 SC 2 ml).
  • Účinnost insekticidů s obsahem oleje stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců, čím později přípravek použijeme (do počátku květu), tím lepší bude jeho dusivý efekt a celková účinnost.
  • Upozorňuji, že pouze kombinované olejovité jarní postřiky obsahující i insekticid mají rozhodující účinnost při likvidaci mer, puklic a štítenek. S těmito škůdci mají v poslední době významné problémy zahrádkáři, kteří takové ošetření opomíjejí.
  • Při aplikaci TM olejových přípravků s uvedenými insekticidy musí být teplota nad 12 °C.
  • Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné se doporučují chemicky ošetřit kombinovanými olejovitými přípravky co nejpozději (od fáze růžového poupěte a event. i později), kdy dochází již k rozlézání nymf první generace. Zde preferujeme z insekticidů Mospilan 20 SP.
  • Naopak v lokalitách, kde pravidelně škodí květopas jabloňový, je nutné ošetřit jabloně již ve fázi myšího ouška a zde z insekticidů v kombinovaném postřiku preferujeme Calypso 480 SC.
  • Pokud se nám nepodaří vytvořit výše uvedenou kombinaci TM s olejem, pak jako alternativu firma Agro CS doporučuje přípravek pod názvem Přezimující škůdci STOP Rock Effect v dávce 300 ml/10 l vody, anebo firma AgroBio Opava dodává Jarní soupravu obsahující bohužel jen insekticid Calypso 480 SC a smáčedlo.
  • Současně, ale nejpozději ve fázi myšího ouška, je třeba provést i první preventivní ošetření jádrovin proti strupovitosti. Dříve se k tomu využívaly organické kontaktní fungicidy obsahující především mancozeb (např. Dithane M 45). V současné době se více doporučuje v tomto období provést první dvě ošetření hloubkově působícím přípravkem s léčebnou a eradikativní účinností obsahující dodin (Syllit 65 WP, Syllit 400 SC). Zahajující postřik tímto přípravkem je třeba provést již ve fázi myšího ouška, druhý pak nejpozději ve fázi růžového poupěte.
  • Upozorňuji, že jmenovaný preparát nelze kombinovat v tankmixu (TM) s olejovými přípravky, dále se silně alkalickými látkami (bordeauxská jícha) a s přípravky na bázi síry.
  • V teplejších oblastech nacházíme zpravidla již koncem dubna více než 5 % větviček poškozených padlím jabloně. Zde je pak nutné nejpozději ve fázi zeleného až růžového poupěte provést první ošetření proti této chorobě, a to preparátem na bázi síry (Kumulus WG). Pozor - mezi Syllitem a přípravky na bázi síry existuje při mísení antagonizmus, nesmí se tedy aplikovat společně jako tankmix (TM). Je nutné tedy bezpodmínečně každý přípravek použít odděleně.
  • U peckovin provádíme první jarní ošetření zpravidla ve vegetační fázi zeleného poupěte.
  • Alternativně lze obecně k jarnímu ošetření využít i sólové aplikace povolených insekticidů, vždy však s přídavkem smáčedla (např. Calypso 480 SC, Reldan 22, případně i Mospilan 20 SP).
  • Při eventuálním chladném a deštivém počasí pokračujeme až do kvetení broskvoní ve čtrnáctidenních intervalech ochrannými postřiky proti kadeřavosti. Do vyrašení lze použít maximálně ještě jednou přípravky na bázi mědi. Po vyrašení je možno použít již jen organické fungicidy, např. Dithane DG Neotec nebo Syllit 65 WP, Delan 700 WDG nebo Thiram Granuflo.
  • U meruněk a višní při chladném a deštivém počasí v době kvetení se provádí preventivně jednou až dvakrát ošetření proti moniliové spále, a to nejlépe na počátku květu a při dokvétání. Nejčastěji se používá systémově účinný přípravek Horizon 250 EW.

Bobuloviny

  • U rybízu provedeme v dubnu před květem první ošetření proti listovým houbovým chorobám (antraknóze a sloupečkové rzivosti rybízu). Použijeme zde přípravek na bázi mancozebu, např. Dithane DG Neotec.
  • U maliníku případně i u ostružiníku když rašící mladé výhony dosáhnou výšky 20cm je zapotřebí provést ošetření porostu kombinovaným přípravkem s názvem Switch obsahující systémově účinný cyprodinil a kontaktně působící fluduoxonyl, a to především všude tam, kde se na starých výhonech objevily v dolních úsecích nekrotické změny kůry signalizují závažnou houbovou chorobu - didymelové odumírání maliníku. Přípravek je již na trhu v malobaleni pro zahrádkáře. Podle intenzity postižení porostů se ošetření pak 2-3x opakuje v intervalu 7-14 dní. Je však třeba si uvědomit, že základem ochrany u tohoto onemocnění jsou preventivní opatření. Především jde o výběr vhodného stanoviště, dodržovat optimální hustotu porostu dále vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojovat dusíkem a včasná obměna porostů. Silněji napadené pruty je třeba včas odstranit, na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy.
  • Réva vinná raší poněkud později, většinou až koncem dubna. V této době je třeba provést postřik olejovitým přípravkem TM s insekticidem proti přezimujícím škůdcům, včetně vlnovníků a hálčivců. Porosty s pravidelným výskytem hálčivce révového se ošetří sirnatými přípravky (Kumulus WG, případně možno použít náhradu původní Sulky pod názvy Síra SK 520, Sulka New, Sulka K, Sulka Extra).
  • Po odkvětu angreštu bude rovněž nutné pokračovat v ošetření proti hnědému padlí, a to dvěma postřiky ve čtrnáctidenních intervalech. Předpokládám, že již před květem byl angrešt preventivně ošetřen jiným účinným fungicidem (přípravky na bázi síry). Po odkvětu pak použijeme nejméně dvakrát účinný strobilurin Discus.
  • Při začátku kvetení jahodníku a poté při jeho dokvétání je potřeba zejména za deštivého počasí ošetřit porosty proti šedé hnilobě. První postřik provedeme přípravkem Rovral Aquaflo a druhý dalším fungicidem Teldor 500 SC.

Zeleninová zahrada

  • Pokračování ve výsevu na záhon (hrách, kopr, koliandr, ředkvičky, špenát, mrkev, pastinák a petržel). Protože mrkev, pastinák a petržel pomalu vzcházejí, je vhodné do řádků vyset několik semen rychle vzcházejících druhů salátu nebo ředkvičky.
  • Jednotíme včasné výsevy mrkve a petržele na vzdálenost 3-4cm. Vysazujeme otuženou sazbu raných košťálovin a salátu.
  • V první polovině můžeme vysévat do sadbovačů podzimní pór, ve druhé polovině měsíce zimní pór. Teplota při předpěstování má být do výšky rostlin 5cm nad 18 °C, pak lze teplotu snížit.
  • Když už je půda prohřátá, vysazujeme předklíčenou sadbu raných odrůd brambor do rýh 6-8 cm hlubokých po 30 cm. Řádek pak zahrneme a vytvoříme hrůbek asi 15 cm vysoký. V průběhu vegetace přihrnováním (kopčením) navýšíme až do výšky 30cm. Záhon je třeba stále udržovat mírně vlhký. Brambory pak velmi rychle naklíčí. Po jejich vyvinutí je znova přihrňte, podpoříte tím vývin hlíz a zároveň znemožníte plevelům růst.
  • Pařeniště a fóliovníky osazujeme ranými odrůdami košťálovin a salátu
  • V polovině dubna může začít ze semínek předpěstovávat v květináčích okurky salátovky i nakladačky, tykve, nebo melouny. Sazenice s 1-2 pravými listy budeme sázet do záhonu až po zmrzlých, tedy ve druhé polovině května.
  • Pokud jsme nestihli předpěstovat sazenice, tak koncem dubna lze ještě vysévat keříčkový i pnoucí fazol, okurky nakladačky i salátovky. Při nízkých teplotách překryjeme okurky netkanou textilií, kterou ponecháme do doby, než začnou rostliny kvést. Pokud jsou již teploty vyšší a nehrozí přízemní mrazíky, můžeme začíst s výsevem řepy salátové. Koncem měsíce můžeme vysévat i mangold, jehož listy sklízíme postupně v průběhu vegetace.

Ochrana v zeleninové zahradě

  • Cibule pěstovaná ze sazečky často vykazuje v květnu zkroucené deformované listy, což je nepochybný příznak toho, že byla napadena první generací vrtalky pórové (podobné vizuální příznaky se objeví i při virové žluté zakrslosti cibule - OYDV, která někdy nastává právě u cibule ze sazečky). Tato moucha z jarní generace nalétává především na cibuli, případně i na česnek a přezimující pór, a to od dubna až do začátku května. Jedinou racionální ochranou je překrytí vzešlé cibule ze sazečky netkanou textilií. Teoreticky existuje i možnost chemické ochrany v době hromadného rojení dospělců vrtalky pórové a to ošetření porostu pyrethroidy (např. Decis Mega).
  • Brukvovitou zeleninu nám mohou po výsadbě nebo při vzcházení a po vzejití úplně zničit dřepčíci. V listech vykusují drobné otvory a při silném výskytu mohou malé vzcházející rostlinky zcela zahubit. Nejvhodnější ochranou je včasné překrývání záhonů netkanou textilií (ihned po výsevu) anebo využití chemické ochrany, a to postřiku rostlinek pyrethroidy (např. Decis Mega či Karate se Zeon technologií 5 CS). Netkaná textilie navíc chrání košťáloviny, pokud je umístěna na záhonu ihned po výsadbě, i proti plodomorce zelné. Její larvy poškozují vegetační vrcholy rostliny, takže se u květáku a brokolice nevytvářejí růžice a u jiných košťálovin pak hlávky.
  • Upozorňuji ještě nakonec, že přípravek Champion 50 WP lze s určitým úspěchem využít k ochraně květů meruněk proti mrazu. Obyčejně to bývá koncem dubna, kdy při signalizaci poklesu teplot pod bod mrazu ošetřujeme stromy 0,2% koncentrací tohoto přípravku.

Bylinková zahrádka

  • Můžeme vysít i semena bylinek jako jsou majoránka, bazalka, saturejka, a další. Do květináče vyséváme po několika semenech, takže při výsadbě vysazujeme do jednoho hnízda 2-4 rostlinky.

01 - Leden

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v lednu

Odpočinkový měsíc - čtení publikací a příprava zahrádkářské techniky na sezónu. Práce na zahrádkách je značně omezena počasím a krátkými dny.

  • Pokud nejsou příliš nízké denní teploty (menší než -5°C), můžeme provádět řez některých ovocných dřevin (jádroviny), který však omezíme na průklest. koncem měsíce lze dobře provádět i řez drobného ovoce (bobuloviny), nikoliv však peckoviny. Rány je nutno ihned zatřít teplým štěpařským voskem.
  • V každém případě musí být nařezány rouby ovocných dřevin. (jádroviny a hlavně peckoviny).
  • Dále kontrolujeme, zdali není poškozeno oplocení sadu proti okusu zvěří a odstraňujeme mumifikované plody, které zůstaly vyset na větvích. Za bezmrazých dnů můžeme opravovat poškozený nebo neúplný ochranný nátěr kmenů vápenným mlékem.
  • Vinaři - stáčí poslední mladá vína, které ponechali déle na kvasnicích. Koncem měsíce můžeme začít s řezem vinné révy.
  • Při nedostatku sněhu je dobré zalévat stále zelené rostliny jehličnanů a listnáčů.
  • Pravidelně kontrolujeme uskladněné plody ve sklepě. Nahnilé, plesnivé či jinak poškozené ihned odstraňujeme. Dozrávající ovoce postupně zpracováváme.
  • Podle výskytu a zkušeností z minulých let můžeme provádět postřik ovocných stromů proti případným přezimujícím škůdcům. Ochranné volíme raději takové, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

10 - Říjen

Ochrana rostlin na zahrádce v říjnu

Uvedený kalendářní přehled je použit s laskavým svolením autorů publikace:
Účinná ochrana zahradních plodin - Josef Horák, Jaroslav Rod, (GRADA – 2011)
  • Po sklizni ovoce obnovujeme na kmenech slivoní lepové pásy (případně znovu obnovujeme lep natřený přímo na kmeny). Tím zabraňujeme bezkřídlé samičce píďalky podzimní vylézt po kmeni a naklást v koruně stromu vajíčka. Z kmenů jádrovin pak likvidujeme (pálíme) pásy z vlnité lepenky a tak ničíme zde ukrytá různá vývojová stadia škodlivého hmyzu. 
  • Po sklizni ovoce navíc vždy vyčistíme plochy pod ovocnými stromy od veškerého spadlého, červivého a nahnilého ovoce. U peckovin ze stromů odstraníme "mumifikované plody", jež pevně lpí k  přilehlé větvičce, neboť jsou zdrojem infekce pro moniliniovou spálu a pro moniliniovou hnilobu ovoce v následujícím roce. 
  • Nebezpečnou strupovitost lze v příštím roce omezit postřikem 5% roztoku močoviny asi tak týden před opadem listů (nikdy dříve!). 
  • Koncem října je ještě možno ničit vlnatku krvavou na stromech. Lze použít buď přípravek Pirimor 50 WG, anebo při silném výskytu vlnatky i Mospilan 20 SP. Do postřiku vždy přidáváme smáčedlo. 
  • V tomto období vysazujeme na záhony česnek. Je třeba jej před výsadbou vždy namořit proti vlnovníku česnekovému a proti houbovým chorobám. Vlnovník je spolehlivě likvidován přípravkem Sulka (5% suspenzí, délka moření 6 hodin). Registrace u Sulky bohužel skončila, na trhu je určitá náhrada pod názvem Síra SK 520. Tento přípravek je registrován jako hnojivo, obsahuje kromě polysulfidu vápníku bezchlorový draslík a dusík. Dle etikety kromě půdního hnojení je přípravek  vhodný i na moření česneku. Zde stačí k efektu 4% suspenze   (40 ml/1l vody) při délce moření 6-12 hodin. Od prosince 2010 je povolen nově registrovaný Rovral Aquaflo (0,4% suspenze, délka moření proti houbovým chorobán 20 minut). Nejdříve moříme stroužky česneku přípravkem Sulka nebo Síra SK  520 a poté (nikoliv naopak) odděleně moříme proti houbovým chorobám.

Nutné práce na zahrádce

použité informace jsou čerpány:  www.zahradkari.cz:  
  • Říjen dává svojí proměnlivostí počasí každému najevo, že je již opravdový podzim. Pokračuje se ve sklizni jádrovin - zimní odrůdy jablek (TOPAZ, GOLDEN DELICIOUS ap.), hrušní (DICOLOR, LUCASOVA ap.). Pěstovaných odrůd jádrovin je velké množství a každá odrůda má svoji správnou sklizňovou zralost, ze které při sklizni vycházejte. Od poloviny října se mohou sklízet kdoule - správný termín sklizně je tehdy, když začnou opadávat. 
  • Sklízejte nejlépe za sucha citlivým oddělením plodu od plodonoše. Od vyrosení plodů na hromadách venku se již upustilo, neboť takto ošetřené plody neměly i přes lepší vzhled (lepší vybarvení) tak dlouhou skladovatelnost a bylo u nich pozorováno větší napadení houbovými chorobami na skládce. Ovoce je doporučeno sklízet se stopkou a ve vydezinfikovaných obalech ukládat do chladných, větraných prostor, odkud je budete přenášet na zimní uskladnění. Pro uskladnění vyberte jen kvalitní plody, ostatní zpracujte podle potřeby. 
  • Skladovací prostory zimního uskladnění ovoce by měly být vydesinfikovány (vysířeny), jak již bylo uvedeno v radách červencového kalendária, sklad by neměl promrznout (teplota při zimním skladování by měla být 2 - 4 oC, na jaře okolo 6 oC, maximálně 8 oC), vzdušná vlhkost by měla být dostatečně vysoká (80 - 90 %). Ovoce neskladujte společně s bramborami, ani se zeleninou. 
  • Po sklizni přihnojte ovocné rostliny kompostem, nebo umělými jednosložkovými hnojivy (draselná a fosforečná), půdu okolo keřů a stromků bobulovin mělce zkypřete a odplevelte. Odplozené výhony maliníku a ostružiníku odstraňte. Na kmenech slivoní obnovte lepové pásy, které zabraňují píďalce podzimní vylézt do koruny, stromy peckovin zbavte moniliozních plodů a kmeny jádrovin lepenkových pásů (likvidací zničíte zde ukrytá stadia škodlivého hmyzu). 
  • V druhé polovině měsíce začínají ovocné školky s prodejem ovocných stromků a pěstitelé doplňují zahrádku výsadbou dalších ovocných dřevin. Nejšetrnější způsob výsadby by byl tzv. "ze země do země", ale to nám nákup ve školce neumožňuje. Proto je doporučeno nakoupenou sadbu (stromky a keře) před vlastní výsadbou ponořit na 1 den do vody. Na optimální délku upravte kořeny i nadzemní část, při výsadbě stromek fixujte k opěrnému kůlu, jehož část, která bude v zemi, jste předem impregnovali opálením. Při výsadbě dbejte na to, aby místo štěpování zůstalo volně nad zemí. Nemáte-li u zahrádky oplocení, obalte kmínek pletivem, nebo podobným chráničem proti ohryzu zvěří. Vysazené stromky a keře důkladně zalijte. Ovocnou sadbu můžete sázet až do konce listopadu. Výsadbu broskvoní na definitivní stanoviště odložte až na jaro, na podzim koupené stromky na zahrádce založte do země. Podobně postupujte u sadby vinné révy, ořešáků, kdouloní a ostružiníku - počkejte až na jaro
  • Koncem měsíce se provádí postřik proti vlnatce krvavé. V místech výskytu hryzců obalte kořenovou soustavu košem z pletiva, které po vysazení bude svojí manžetou vyčnívat nad zem. 
  • Je hlavní období sklizně košťálové (zelí na skladování a zelí kruhárenské bíle i červené se sklízí již začátkem měsíce), ale i listové zeleniny. Vlhké počasí měsíce je příznivé pro dorůstání kořenů, a proto se sklizní kořenové zeleniny počkejte do konce měsíce. Skliďte letní pórek a dokončete sklizeň plodové zeleniny. Rajčata, která by již nedozrála (nevybarvená) můžete použít na zpracování do čalamád. Kořenovou zeleninu sklízejte za sucha, aby kořeny byly suché. Nať odstraňujte, aby kořeny nevadly. Poškozené kořeny vyberte pro blízkou spotřebu, skladujte pouze zdravé, neporušené kořeny. Ty skladujte ve větraném chladném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Mrkev na delší skladování je dobré umístit do krechtů, zakrytých zeminou, pouze kořeny k brzké potřebě dávejte do sklepa. Kořeny nedávejte do igelitových sáčků, kde by vám tato zelenina shnila. 
  • Část potřeby zeleniny pro kuchyňskou přípravu naložte očištěné a upravené do mrazáku, nadbytek zelí nakrouhejte a naložte do nádob ke kysání. 
  • V říjnu přicházejí již ranní mrazíky. Nespotřebovali-li jste řapíkatý celer ze zahrádky do nástupu mrazu, založte jej ve sklepě. Čekanka salátová snese mráz do -6 oC a proto se doporučuje při hrozícím poklesu na tuto kritickou hranici rostliny sklidit i s kořeny, odstranit vnější listy a založit do písku ve sklepě - při dobrých skladovacích podmínkách vám zde vydrží do ledna. Kadeřávek nechte několikrát přejít mrazem v noci (získá na chuti), naopak kedluben (pro zimní využití) musíte sklidit dříve, než jej noční mráz ohrozí. Bulvy se skladují nejlépe v krechtech z hlíny, při skladování ve sklepě ukládejte bulvy i s kořeny do vlhké země, či písku. 
  • Salát na přezimování (např. odrůda HUMIL) ze zářijového výsevu vysazujte již v první polovině října - nejlépe do brázd 10 cm hlubokých, aby byly rostliny ochráněny před zimními větry. Koncem měsíce se vyrývá křen, protože ze zmrzlé půdy by nešel dobývat. Kořeny k uskladnění se zakládají do vlhkého písku ve sklepě. I když černý kořen a petržel snesou mráz, skliďte tyto zeleniny již rovněž koncem října, neboť byste měli také problémy s dobýváním. Také celer skliďte před příchodem mrazu a bulvy zakrechtujte, nebo uložte v chladném sklepě. Ozimé odrůdy pórku (ELEFANT, POLLUX) snesou pokles teplot i pod -15 oC. 
  • Růžičková kapusta, o které se traduje názor na téměř největší mrazuvzdornost mezi zeleninami, má i odrůdy (např. KARPO), které je třeba sklidit již koncem října, zatímco např. známá odrůda ZÁVITKA zimu vydrží. 
  • Před mrazem je potřebné také chránit zářijové výsevy mrkve nejlépe dvojitou vrstvou chvojí. Před mrazem je nutné rovněž sklidit papriky a rajčata z fóliáku a skleníku, zatímco se může zde pod sklem salát, cibule na zeleno, či ředkvička vysévat po celý říjen a ještě o vánocích si na čerstvé zelenině pochutnávat. 
  • Říjen je rovněž měsícem výsadby okrasných dřevin, stálezelené a jehličnany je možné vysazovat do konce měsíce. Vysazují se též opadavé listnáče na tvarované živé ploty, při požadavku na širší živý plot se vysazují 2 řady těchto dřevin. Na osázení pergol některými druhy popínavých rostlin a na vytvoření rostlinné stěny z těchto pnoucích rostlin je v tomto měsíci také vhodná doba - loubinec, lonicera. 
  • V tomto období se řízkují fuchsie, řízkovance muškátů ze září přesazujte a příp. zaštipujte (při dosáhnutí výšky 10 cm), na rozřízkování můžete použít i balkonové květiny, které z jejich letního stanoviště uklízíte a odnášíte na přezimování. Řízky rododendronů, které jste nařízkovali začátkem léta a nyní mají kořeny, sázejte do pařeniště. Z popínavých rostlin, které setrvávají přes zimu na konstrukci a které nyní vyvazujete, můžete odebírat zimní řízky. Také mladé výhony pnoucích růží vyvazujte ke konstrukci, staré výhony, na nichž byly květy zakraťte aspoň na 5 cm od hlavního stonku a rostliny prořežte, u keřových růží proveďte celkové zakrácení o cca 1/3 a nakopčení. 
  • Můžete sázet keřové i stromkové růže - u keřových sázejte tak hluboko, aby místo očkování bylo dostatečně zakryté zeminou. Přichází také doba ošetření vodních ploch na zahrádce - jezírko vyčistěte a napněte přes něj síť, aby do něho nepadalo listí a jiné zbytky vegetace. U chryzantém vyštipujte přebytečná poupata, u košatých typů střední poupě pro dobré rozvětvení. Rostlinám, choulostivým na namrznutí připravte zakrytí u země (plamének), ale i nad zemí (např. vistárie). Začít s řezem můžete u některých popínavých dřevin. Cibule a hlízky cibulovin a hlíznatých květin vybírejte z půdy - mečíky, dosny, hlíznaté begonie - a nechte je doschnout na dobře větraném a bezmrazém místě, potom uložte na místa, vhodná k přezimování. Trvalky přihnojte kompostem a husté, nebo staré trsy rozdělte. Choulostivější druhy mobilní zeleně, které byly přes léto umístěné na zahrádce, také ukliďte.

 

03 - Březen

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v březnu

  • Je to klimaticky první jarní měsíc. Dlouhodobě průměrné teploty jsou 4 °C v nadmořské výšce 200 m, s výškou teplota klesá o 0,63 °C na každých 100 m, takže v 600 m. n. m. je jen 1,5 °C. Výkyvy teplot jsou častější nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne.
  • Půda se konečně otepluje, ale jen na povrchu, kde je na počátku měsíce 1,6 °C, ale v hloubce je stále chladná ve 20 cm je jen 0,6 °C, v 60 cm opět 1,6 °C a v 1 metru 2,5 °C. Do konce měsíce se však teplota půdy podstatně zvýší tak, že na povrchu je 6,8 °C a v uvedených hloubkách je 4,8 °C. 4,4 °C a 3,9 °C. Na povrchu jsou již podmínky pro první výsevy odolnějších druhů a odrůd.
  • Březnové srážky jsou převážně dešťové, ale nijak vysoké: v nížině 35 mm, pak 40, 43, 46 a v nadmořské výšce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písčitých půdách se musí i zalévat.
  • Délka dne je téměř 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem měsíce je už 12, 45 hodin. Podle dohody evropských států se přechází na letní čas v poslední březnové neděli.

Příprava na sezónu

  • Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraně rostlin, feromonový lapák k monitorování náletu obaleče jablečného (např. Deltastop CP) a bílé i žluté lepové desky ke sledování náletu pilatek, vrtule třešňové a mšic.
  • Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí. Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.
  • Je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.

Ovocná zahrada

  • Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), začíná se na zahrádce s výsadbou těch ovocných stromků a keřů, které nebylo možné zasadit na podzim - začínáme rybízem a angreštem, neboť nejdříve raší. Při přípravě a sázení je třeba pamatovat na případné mrazy, které škodí obnaženým kořenům. Mísy u ovocných stromů pohnojíme dobrým kompostem a obílíme kmeny stromů tam, kde jsme tak neučinili dříve. Také dokončíme odstranění mechů a lišejníků zvláště v místě rozvětvování, kde může vlivem vyšší vlhkosti docházet k zahnívání kůry.
  • Obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní připevňujeme lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.
  • Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstraněny letorosty, případně konce letorostů, u jabloní napadených padlím. Samotný předjarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to také tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
  • U jádrovin se dokončuje průklest podle zásady opatrného zakracování každého letorostu, zvláště u mladých rostlin: Zbytečné zakracování vede k trvalému bujení neplodných vlků.</>
  • Řezné rány je třeba ošetřit - u těch větších zahlazením ostrým nožem po okraji a zatřením latexovou barvou s přídavkem fungicidu (např. Dithane apod. v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému ošetření ran se používají přípravky typu Kambilan balsam. Řez provádíme obvykle koncem měsíce, kdy noční teploty již zpravidla neklesají pod -10 oC.
  • V březnu se též dokončuje přeroubování peckovin a v druhé polovině měsíce se začínají přeroubovávat jádroviny.
  • Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci.
  • Po řezu révy je třeba provést vyvázání tažňů, prokypřit a přihnojit půdu u révových keřů. Odřezané réví je možné použít do kompostu.

Ochrana v ovocné zahradě

  • Optimálně těsně před rašením uskutečníme první předjarní postřik všech stromů a keřů měďnatými přípravky. Toto ošetření má mnohočetný příznivý vliv. U broskvoní je optimální termín v době, kdy se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a suché skvrnitosti listů broskvoně. Při vlhkém a chladném jaru je nutné pokračovat v intervalech 10 - 14 dnů až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti. Použijeme už jen organické fungicidy, např. přípravky Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Syllit 65 WP nebo Thiram Granuflo.
  • U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám ačástečně omezit ivznik tzv. mrtvice u meruněk.
  • U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7 °C. Použijeme k tomuto ošetření zásadně přípravky na bázi mědi např. Kuprikol 50, Champion 50 WP a nebo Kocide 2000.
  • Jestliže se v minulém roce v sadu objevila na hrušních zákeřná mera skvrnitá, je třeba zahájit ochranu proti ní již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a při ochraně použít přípravky maximálně šetřící predátory mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
  • Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést v sadu následující sled ochranných opatření:
    • Březen: nejméně dvakrát provedeme postřik okrajových částí stromů 1% kaolinem s přídavkem smáčedla.
    • Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 90 ml Ekolu + 2 ml Calypso 480 SC na 10 l vody anebo Stop přezimujícím škůdcům 100 ml + 2 ml Calypso 480 SC.
    • Těsně před květem: kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, ošetřujeme přípravkem Sanmite 20 WP. Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje při výskytu mer v tomto pozdním období úplné vyloučení chemické ochrany a k likvidaci mer se využívá působení přirozených antagonistů, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli - pavouky, plošticemi, škvory, slunéčky, pestřenkami aj. (pokud nebyly zničeny neselektivními insekticidy)

Ochrana bobulovin

  • Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidním přípravkem Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.
  • Odstraníme konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu.
  • Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1.8 EC proti roztočíku jahodníkovému a pomocí přípravku Ortiva proti antraknóze jahodníku.
  • Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (v době již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WG, a k ošetření po odkvětu si ponecháme k opakovanému použití strobilurin Discus.

Ochrana v zeleninové zahradě

  • Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
  • V zeleninové zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m2) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou.
  • Pro zeleninové záhony připravíme půdu mělkým zkypřením a uhrabáním po podzimním rytí a tam, kde půda na podzim nebyla zryta, učiníme tak co nejdříve, kdy to stav půdy dovolí, aby se půda před urovnáním stačila slehnout.
  • Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae,Phytophthora ssp., Pythium spp., Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením), v moření osiva a ve správné agrotechnice (rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít především Merpan 80 WG k dezinfekci zeminy (30 g na 1 m2 nebo 800 g na 1 m3), dále Proplant nebo Previcur Energy.
  • Ze zelenin vyséváme na záhon nejdříve kořenové - mrkev, petržel, pastinák a černý kořen, s raným výsevem nezapomeneme příp. na mák. Oseté záhony se doporučuje utužit širokou lopatou, nebo lehkým válcem. Uspíšení zrání až 12 dnů u v březnu vysazeného salátu je možné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií. Také s výsevem ledového salátu (křehké bublinaté listy s kadeřavými okraji se začíná v březnu. Výsev je obdobný, jako u běžného hlávkového salátu, výhodou je odolnost vybíhání do květu a větší snášenlivost vyšších teplot. Sadbu celeru si zahrádkáři připravují doma v teplé místnosti a teplém pařeništi. Vysévá se nejpozději v první polovině března do truhlíčků a po zakrytí ovlhčeným sklem semenáčky v teple do měsíce vzejdou. Při prvním pravém listu se přepichují do teplého pařeniště 5 x 5 cm a běžně se ošetřují.
  • V druhé polovině měsíce se sází jarní česnek, koncem měsíce se do volné půdy vysévá ředkvička, vodnice, špenát a kopr. Pro pěstování raných brambor je třeba sadbu předklíčit. Nenarašené hlízy se ukládají v jedné vrstvě do platonků a umísťují se v světlejší místnosti, kde je teplota 12 - 14 oC. Sadba by měla do doby výsadby (s ohledem na polohu a počasí) vytvořit klíčky 1 - 2 cm dlouhé.

Okrasná zahrada

    • Pokud není dosud trávník ošetřen vyhrabáním listí a mechu, tak to provedeme s následným rozhozením kompostu, který přidáme rovněž k okrasným dřevinám, vřesovištním rostlinám přisypeme rašelinu. Stále zelené listnáče a rododendrony je třeba zvláště po sušších zimách důkladně zavlažit tak, aby kořenový bal i s okolím bylo zjevně dobře provlhčené. Poslední zálivková dávka se využívá jako přihnojení - do vody se přidává plné hnojivo v množství 3 g na 1 litr.
    • Březen je hlavním obdobím řezu růži
    • Přesazují se trvalky a prostokořenné dřeviny (bez balů) - nejlépe těsně před rašením. Přesazují se fuchsie a pelargónie a k zesílení se přenášejí na světlejší místa. Ještě stále můžeme vysévat petúnie, vysévají se i letničky s delší vegetační dobou (hledíky, salvie, lobelky, nestařec).
    • Pro výzdobu balkonů se řízkují některé balkonovky - např. převislé hybridní petúnie (Surfinie).
    • Pokojové květiny se v tomto měsíci přihnojují roztokem plných hnojiv, okenní truhlíky se osazují maceškami již na začátku měsíce. Přezimované hlízy begonií pro osázení okenních truhlíků se koncem měsíce dávají do bedniček s 5 cm vysokou vrstvou vlhké rašeliny.
    • Ještě počátkem měsíce můžeme pokračovat pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení v řezu plaménků a popínavých dřevin.

12 - Prosinec

 

Ochrana rostlin na zahrádce v prosinci

Uvedený kalendářní přehled je použit s laskavým svolením autorů publikace: 

 

Účinná ochrana zahradních plodin - Josef Horák, Jaroslav Rod, (GRADA – 2011)
  • Blížící se zimu prozrazuje i některé ptactvo (sýkorky), které stále častěji nalétá k lidským obydlím. Nezapomeňte jim vyvěsit krmítko - připevňujete-li ho na kůl, který ze zahrádky na jaře odstraňujete, zatlučte jej včas, dokud půda není ještě zamrzlá. Při přikrmování pěvců dbejte na to, aby krmivo nezvlhlo. 
  • Z ovocných stromů můžete odstraňovat mumifikované (ty jsou na bezlistých stromech snadno viditelné) a jinak poškozené zapomenuté plody, odstraňte všechny opadané plody pod stromy a můžete podle přízně počasí začít oškrabávat starou borku z kmenů rovnou na plachtu, u stromu podloženou. Všechny oškrábané části palte. 
  • Od poloviny měsíce se již mohou řezat rouby pro jarní přeroubování ovocných stromů.
  • Již začátkem měsíce (na sv. Barboru) je dobré pro ozdobu bytu nařezat několik výhonů planých třešní se zjevnou násadou květních pupenů, nebo trnek pro domácí rychlení ve váze. Ty vám do vánoc v teple vykvetou. Chcete-li spíše květ žluté barvy, ostříhejte na zahrádce z keře několik proutků forzýtie (stačí 10. prosince) a namočte je celé na půl dne v teplé (35 oC) vodě. Po ošetření dejte proutky do vázy s vodou, kterou umístíte v teple. Teplá vodní lázeň pomůže i barborkám z třešní, či trnek. 
  • Ještě nyní můžete v přírodě najít mnohé druhy rostlin použitelných pro vazačské účely. Suché části rostlin vhodně doplní nasušené květiny z letního období. 
  • Před příchodem mrazů si zkontrolujte uskladnění přípravků na ochranu rostlin - tekuté vám nesmí zmrznout, sypké nesmí zvlhnout. 
  • Prostory s uskladněným ovocem často větrejte, skladované ovoce kontrolujte, plody se znaky napadení hnilobou vybírejte a poškozené likvidujte. Pro vypěstování nových sazenic révy a pro potřebu roubování odeberte ještě před příchodem mrazů réví. Je období rychlení některé zeleniny - ve tmě puky čekanky salátové a na světle pažitku, kadeřavou petržel, mangold. Bezmrazých dnů využijte ke sklizni kadeřávku, růžičkové kapusty, či zimního pórku ze záhonů, které jste minulý měsíc zakryli (slámou, chvojím apod.).
  • Nezapomeňte pravidelně kontrolovat uskladněnou zeleninu. Na ochranu proti myším rozmístěte na vhodná místa pastičky s atraktivními (ne však jedovatými) návnadami. Při teplotách nad nulou větrejte hodně pařeniště se zeleninou (zimní endivie apod.). 
  • Ve dnech, kdy nemrzne, zalijte ještě stálezelené rostliny zvláště tehdy, byl-li podzim sušší. Dřeviny, choulostivější na rozlámání váhou sněhu (jehličnany) svažte. 
  • Zasněžená zahrada ulevuje zahrádkáři od té pravé fyzické práce a umožňuje mu v klidu se zamyslet nad svými pěstitelskými úspěchy, nad pěstováním v příštím roce, nad potřebou zakoupení potřebných hnojiv, semen a sadbového materiálu. 
  • Tuto klidnější dobu může pěstitel využít ke studiu literatury a k návštěvám zahrádkářských školení, kde načerpá nové teoretické poznatky a připraví se na novou vegetační sezonu. 
  • Je ideální období pro naplánování nových výsadeb místo těch co se neosvědčily. Myslete při tom i na děti při výběru vhodných a bezpečných rostlin. 

 

09 - Září

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v září

Uvedený kalendářní přehled je použit s laskavým svolením autorů publikace:
Účinná ochrana zahradních plodin - Josef Horák, Jaroslav Rod, (GRADA – 2011)
  • Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1% suspenzi Chloraminu nebo přidáváme do vody přípravek Savo.
  • Dokončujeme ošetřování plodů jabloní proti Cadeficientní skvrnitosti jablek solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní, a to např. 1% koncentrací Kalkosolu 25 nebo 1% ledkem vápenatým.
  • U jádrovin je vhodné realizovat v lokalitách, kde se vyskytuje především sazovitost plodů prakticky každoročně, nejpozději od začátku srpna opatření, která omezí výskyt sazovitosti jablek, ale i skládkových hnilob a skládkové strupovitosti u plodů určených ke skladování. Je zde možno použít přípravky běžně účinné proti strupovitosti, jež mají vedlejší účinnost proti těmto chorobám, např. Discus, Merpan 80 WG (k použití 35 dnů před sklizní), dále Syllit 65 WP a Dithane DG Neotec (21 dnů před sklizní) a konečně Zato 50 WG a Thiram Granuflo (14 dnů před sklizní). Zdá se však, že je dostačující při prevenci skládkových hnilob a sazovitosti následné použití samotných strobilurinů (Discus 35 dnů před sklizní a poté Zato 50 WG 14 dnů před sklizní). Zcela výjimečně přichází v úvahu k použití v rizikových lokalitách (uzavřená vlhká údolí např. u řeky, neošetřované sady v blízkém okolí či dokonce v sousedství) zesílená kombinace, kdy stromy s vyvinutými jablky nejprve postříkáme 35 dnů před sklizní kombinací přípravků Discus + event. Merpan 80 WG a poté nejpozději 3 týdny před sklizní strobilurinem Zato v kombinaci s přípravkem Thiram Granuflo. Tato kombinace je opravdu výjimečná, maximální a riziková kvůli nebezpečí přítomnosti reziduí použitých přípravků v plodech. Připomeňme si, že sazovitost se především silně projeví na plodech jabloní a hrušní při deštivých a relativně teplých podzimních měsících, zvláště při teplém a vlhkém září. Nově je k ošetření proti skládkovým chorobám zaregistrován kombinovaný přípravek Flint Plus, obsahující captan, což je účinná složka Merpanu 80 WG a strobilurin trifloxystrobin, čili účinná složka přípravku Zato 50 WG. Je k dostání dokonce už i v malobalení a ukazuje se, že tato kombinace je velmi účinná.
  • V září se vracejí mšice z bylinných hostitelů zpět na ovocné stromy a keře. Pokud dojde k projevům jejich přemnožení na ovocných kulturách, musíme ještě i nyní zasáhnout Pirimorem 50 WG.
  • Koncem měsíce září upevňujeme na kmeny stromů a na kůly lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Tyto pásy musí být pevně přivázány ke kmenům a kůlům tak, aby nemohly samičky proklouznout. Můžeme místo toho oškrabat borku ve spodní části kmenů a lep Chemstop-ecofix natřít ve vodorovném pásu přímo na kmen. Tímto opatřením předcházíme jarním holožírům listů housenkami píďalek.
  • Pokud se objeví ve fázi zaměkání hroznů deštivé počasí, příznivé pro šedou hnilobu hroznů, je třeba provést u révy vinné postřik Teldorem 500 SC. Je výhodný tím, že má relativně krátkou ochrannou lhůtu (14 dnů) a kromě účinnosti proti samotné šedé hnilobě navíc i výrazně redukuje množství již vytvořeného oxidačního enzymu laccasy v nahnilých hroznech. Tento enzym především negativně ovlivňuje samotné kvasné procesy, dále způsobuje ztrátu barevnosti u červených vín, sklon k hnědnutí u bílých vín a nakonec i prázdnou, někdy až nahořklou chuť vína z takto postižených hroznů.

Zelenina

  • V září je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace této mouchy klade vajíčka od druhé poloviny srpna do konce září a způsobuje poté tzv. "červivost" mrkve. Jedinou ochranou je překrývání mrkvových porostů netkanou textilií v období kladení vajíček.
  • Od konce srpna přes celé září ponecháváme přikryté netkanou textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru. Často se nepodaří ve správný čas provést na jaře ošetření porostů cibule a v pozdním létě postřik póru (tj. v době hromadného rojení dospělců vrtalek) deltametrinovými přípravky (Decis 15 EW, Decis Mega). Tento účinný zákrok musí být proveden včas do začátku líhnutí larev a prakticky se realizuje pouze ve velkovýrobě.
  • Nejzávažnější chorobu celeru představuje septoriová skvrnitost listů. K chemické ochraně je možno použít organický fungicid Score 250 EC nebo azoxystrobin Ortiva. Aby byla ochrana účinná, je třeba s postřiky při deštivém počasí začít včas (červen až září) a ošetření provádět opakovaně. Ortivu lze však použít pouze dvakrát za sezonu.

Nutné práce na zahrádce v září:

Použité informace jsou čerpány:  www.zahradkari.cz
  • Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly. 
  • Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v této době řízkovat. 
  • U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem. 
  • Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním. 
  • Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor. 
  • Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy. 
  • Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve. 
  • U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření vápennatým hnojivem, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní. 
  • Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval. 
  • Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 oC, během skladování potom 3 - 5 oC, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout. 
  • Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému a proti houbovým chorobám. K výsadbě použijte jen největší stroužky z obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října. 
  • Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysévat i semeno ozimého květáku (ARKTUR). 
  • Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy. 
  • Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy. 
  • V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout. 
  • Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve. 

02 - Únor

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v únoru

  • V únoru lze navázat na opatření uvedená pro měsíce prosinec a leden. Tento měsíc je také nejzazší termín, kdy je třeba odstranit ručně, pomocí nůžek či houseníku (jde o stříhací zařízení upevněné na delší tyči) mumifikované moniliózní plody a zámotky housenek. Tento materiál je pak nutné zlikvidovat nejlépe spálením.
  • Pokud sejde sníh již koncem února, je třeba shrabat a rovněž zlikvidovat zbylé spadané listí.
  • Na starých stromech odstraňujeme odumřelou borku - je totiž úkrytem mnoha škůdců, především housenek obaleče jablečného a larev vlnatky krvavé. Na hrušních ukrývá dospělce mery skvrnité, ale je také i úkrytem mnoha užitečných a indiferentních živočichů. Veškerý materiál seškrabte na folii, rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte.
  • Svoje opodstatnění má i nátěr ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení, aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody).
  • Likvidace lepových pásů
  • Uskladněné ovoce je nutné pravidelně prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 °C, je potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0 °C. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně zalévat.
  • Kontrolujeme uskladněné rouby a případně pořizujeme nové
  • V únoru lze začít provádět řez rybízu a angreštu, u keřových se vyřezávají větve až u země, aby nevmikaly čípky. Ty jsou zdrojem dřevokazné houby Řážovka rumělková (růžovooranžové krupičkovité plodničky)
  • V únoru začíná postupný řez vinné révy. Při řezu se vychází ze zásady, že plodné réví je takové, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva se odstraňují a jednoleté a dvouleté dřevo se zakracuje. Podle způsobu řezu je třeba pamatovat na případný rezervní dvouokký čípek s šikmým řezem 1cm nad druhám očkem.

Ochrana v ovocné zahradě

  • Provádíme ochranu proti holožíru bekyně zlatořitné. Housenky tohoto škůdce se při časně jarní teplotě + 8 °C rozlézají z hnízd, kde přezimují na pupeny, později květy i listy. Při větším výskytu je to pro ovocný strom katastrofa. Proto je třeba při zimním mechanickém ošetřování pamatovat na odstraňování hnízd spletených z několika listů
  • Kalamitní škůdce je i píďalka podzimní, ta se líhne se na podzim. Samičky lezou po kmenech do korun stromů, kde nakladou na větve vajíčka - obvykle bývá 200 vajíček (ze kterých se na jaře líhnou housenky) v jednom hnízdě. Přestože zimní postřik vajíčka poměrně spolehlivě likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásů na kmenech ekologicky šetrným prostředkem, který znemožní samičkám cestu do korun.
  • Když se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) doporučuje se ošetřit všechny stromy a keře na zahrádce měďnatým přípravkem. Ten vám pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliozám peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin, omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 °C.

Zeleninová zahrádka v únoru

  • Vzcházející podzimní výsadby česneku ošetřujeme proti houbomilce česnekové. Lze to provést dvojím způsobem - mechanicky, kdy celý záhon pokryjeme již v únoru bílou netkanou textilií, kterou odstraňujeme až v dubnu, anebo chemicky. Chemickou ochranu je třeba provést již v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 10 °C. Ošetřujeme dvakrát po 14 dnech, a to organofosfáten (Reldan 40 EC - 0,125 %). Použít lze i pyrethroidy, např. Karate se Zeon technologií 5 CS - v 0,05% koncentraci.
  • Začínáme s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer.
  • Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný salát, příp. karotka.
  • Pro teplý skleníček, můžeme začít s výsevem rajčat a paprik (předpěstovat za oknem).
  • Na ošetření zimního česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až do dubna.

Okrasná zahrada

  • Keřové růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
  • Koncem měsíce je pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení vhodný termín k řezu plaménků a popínavých dřevin.
  • Do hlubších truhlíků nebo do květináčů zasázíme k narašení hlízy dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby výsadby.
  • Některé otužilé letničky je možné koncem měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování (štěničník, máky, šáter, či měsíček).
  • V únoru je též třeba dát narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky, které přesazování vyžadují - astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).

11 - Listopad

Ochrana rostlin na zahrádce v listopadu

  • U všech ovocných stromů a keřů provádíme těsně při opadu listů tzv. podzimní asanační postřik bakteriostatickým a fungicidním měďnatým přípravkem. Ošetříme nejen stromy a keře, ale i zbylé opadané listy pod stromy. Takové ošetření např. Kuprikolem 50 je zvláště potřebné u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korových nekróz peckovin a navíc účinně zasáhne i proti rozšiřující se chorobě tzv. suché skvrnitosti listů peckovin. Toto houbové onemocnění se během vegetace projevuje skvrnitostí a dírkovitostí listů až jejich opadem, skvrnitostí plodů, odumíráním pupenů a konečně pak nekrózou pletiv, především na jednoletých výhonech kolem odumřelých pupenů. Infekce touto houbou (Stigmina carpophila) pak dovede podstatně oslabit kondici a úrodnost stromů, především broskvoní, ale i ostatních peckovin. Právě na podzim, v době opadů listů, mohou vzniknout podmínky příznivé pro infekci letorostů touto houbou přes jizvy po listových stopkách. Optimální pro tuto infekci je častý déšť a příznivé teploty v tomto období. Stačí když jsou teploty lehce nad nulou (2-3 °C).Samotný postřik provádíme za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. 
  • Spadlé listy ze stromů a keřů na podzim shrabujeme. Listy napadené minujícími živočišnými škůdci likvidujeme. Pokud jsou napadeny listovými chorobami, zarýváme je do půdy, zakopáváme do země nebo je můžeme i zkompostovat. Podmínkou však je, aby poslední vrstva listí na kompostu byla dokonale překryta vrstvou zeminy nebo jiného materiálu (např. posečené trávy). 
  • V listopadu můžeme ničit i mšici krvavou, a to tak, že k patám jabloní nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem stěhují k přezimování.
  • V této době odstraňujeme ze zahrady staré a nemocné stromy a keře. Zvláště radikálně je třeba likvidovat peckoviny postižené virovou šarkou, jabloně postižené fytoplazmovou proliferací a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, ze země musíme odstraňovat všechny, dokonce i drobnější kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože. 
  • Po provedení podzimního asanačního postřiku měďnatým fungicidem vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými přípravky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesne pod bod mrazu. 

Nutné práce na zahrádce:

  • Listopad svým chladnějším, vlhčím počasím umožňuje na zahrádce přesazovat ovocné stromky - např. jádroviny můžete vysazovat až do zámrazu. Vysazujete-li maliník, seřízněte výhony hned po výsadbě (na 30 cm). Tímto zásahem budete aktivovat pupeny u kořenů k tomu, aby z nich na jaře vyrašily nové pruty rostlin. 
  • Z révových keřů se sklízejí poslední hrozny pozdních odrůd. Půda se po sklizni u keřů kypří, keře můžete přihrnout zemí, nebo kompostem. Všechno spadané listí shrabte a ukliďte, neboť poskytuje zimní úkryt škůdcům a může být infikováno sporami houbových chorob. Chorobami napadené listí se likviduje ohněm, ostatní je možné zkompostovat s dalším materiálem, bohatším na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi málo a proto se současně do kompostu přidává rohovina, nebo močovina).
  • Kontrolujte lepové pásy proti píďalkám a v případě, že lep již přestává lepit, tak jej obnovte.
  • Ovocné stromy pohnojte kompostem mělkým zapravením do půdy, u mělce kořenících (meruňky, broskvoně, či jádroviny na typových podnožích) však velmi opatrně, abyste nepoškodili kořeny. U nově vysázených stromků a mladých rostlin nahrňte půdu a kompost ke kmínkům a ponechte takto do jara. U bobulovin se osvědčilo mulčování půdy různou organickou hmotou (odřezky dřeva, hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nastýlá buď přímo v surovém stavu, nebo po zkompostování, kdy se využije uvolnění živin současně k hnojení.
  • Dosud nesklizenou mrkev urychleně skliďte, jakož i příp. celer a kořenovou petržel, které vám ze října zůstaly ještě v půdě. Po očištění kořenů a zbavení listů můžete tyto zeleniny ukládat do písku ve sklepě. Černý kořen nastelte ochrannou vrstvou (listí, nebo hnůj) do výše 20 cm. Pro zvýšení izolační schopnosti této vrstvy nastýlaný materiál načechrejte. Po tomto opatření můžete sklízet podle potřeby i v zimě.
  • Před silnými mrazy založte ze zahrádky do sklepa čínské zelí. Uvolněné záhony po sklizni vyčistěte od rostlinných zbytků a plevelů a hluboko zryjte. Podle možností rozvezte na zryté záhony kompost. 
  • Na zahrádce vám zůstávají v zemi zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty (ARKTA), kadeřávek, salát, česnek. Hrozí-li holomrazy, je dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo slamnatým hnojem. Ke konci měsíce založte v pařeništi, nebo ve sklepě pór a na rychlení si připravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí z půdy i s balem (když již jí odumřou listy) uskladněte přechodně na chladném místě (stodola apod.). Kořeny chraňte proti vyschnutí, případný mráz pouze stimuluje rašení rostliny. Tu přenášejte do sklepa až tehdy, kdy ji budete chtít rychlit. 
  • Listopadové počasí obvykle umožňuje dosázet keře růží, ale i některé cibuloviny, které nejsou příliš náročné na délku, potřebnou k zakořenění - cibulovité kosatce, snědek, či modřence. Všechny keře růží nahrňte zeminou s kompostem (aspoň 20 cm nad místo očkování), bujné výhony seřízněte před nahrnutím asi o 1/3. Stromkům růží se po opatrném ohnutí k zemi upevňují korunky, po svázání se zakrývají chvojím, listím či slámou a kopčí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte pečlivě celou korunku i s místem očkování silným papírem a dobře zavažte. Chvojím, nebo podobným materiálem zakryjte na zimu rovněž choulostivější rostliny na skalce a dvouletky, které by měly příští rok kvést.
  • Stonky trvalek ořežte a ořezané zbytky se semeny ze zahrádky odstraňte.
  • Jestliže nemrzne, tak stálezelené dřeviny a jehličnany na zimu důkladně zalijte. Živé ploty jehličnanů máte možnost ještě tento měsíc tvarovat, koncem měsíce se můžete pustit do prořezávání okrasných dřevin. K tomu, aby byla co nejlépe využita zimní vláha okrasnými dřevinami, proveďte obrytí. U listnatých keřů se toto kypření provádí po opadu listí, které kypřením mělce zapravíte do povrchové vrstvy půdy.
  • Také k rododendronům a azalkám přihrňte listí, nebo listí s rašelinou. Některé okrasné dřeviny jsou zvlášť citlivé na holomrazy (tamaryšky, komule, ibišky) a proto doporučujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi 20 cm vrstvy listí na zemi v místě, kde je možné předpokládat kořeny. Mimo namulčování slámou u plaménku můžete nadzemní část rostliny do výše 1,5 m obalit proti účinku východních větrů. Provádí se to zvláště u velkokvětých typů, aby rostliny nezmrzly až k zemi.
  • Mečíkové hlízy před uskladněním očistěte v době, kdy lze starou hlízu snadno oddělit od lůžka nové hlízy (odstraňte zbytky stonku, usušte) a přeneste do místnosti, kde budou přezimovat. Vhodné je i před uskladněním hlízy suchou cestou (zaprášením) namořit. Přezimujte je nejlépe na plochých lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobě pro snadnou kontrolu)v podmínkách sucha a dobrého větrání za teplot 5-10 oC.
  • Hlíznaté a cibulnaté květiny, které vám zůstávají v půdě přes zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu.
  • Trávník, na kterém vám zvlášť záleží, můžete na zimu pokrýt vrstvou kompostové zeminy (cca 5 cm) proti vymrzání.
  • Vodní rostliny (lekníny apod.) přeneste na místo jejich přezimování (např. sklep s teplotou do + 5 oC). Všechny vodní nádrže vypusťte a naplňte listím, kádě po vylití vody naplňte rašelinou. Koncem měsíce ošetřete rovněž vodovod na zahrádce (vyprázdnění, obalení trubek vystupujících z půdy vrstvou slámy, obalení kohoutků). 

 

08 - Srpen

Ochrana rostlin na zahrádce v srpnu

Uvedený kalendářní přehled je použit s laskavým svolením autorů publikace:
Účinná ochrana zahradních plodin - Josef Horák, Jaroslav Rod, (GRADA – 2011)↓
  • Průběžně ze zahrady odstraňujeme a následně likvidujeme opadané, většinou červivé a nahnilé plody ovoce.
  • U jabloní pokračujeme v opakovaných 14-ti denních postřicích plodů k zamezení Ca-deficientní  skvrnitosti jablek. Používáme chlorid vápenatý v přípravcích Kalkosol 25, Kalkosan 30 či Kalcolit forte (0,5–1% roztok) nebo 1% roztok ledku vápenatého.
  • U maliníku brzy po odplození odřežeme loňské letorosty, nové by se měly ošetřit účinným fungicidem proti didymelovému odumírání maliníku. V současné době není u nás tato choroba pokryta příslušným ochranným přípravkem. V Německu proti ní používají Merpan 80 WG, Score 250 EC a Zato 50 WG. U nás ale ani jeden z nich není k tomuto účelu registrován.
  • I v srpnu pokračujeme v zamezení vzniku pozdní červivosti plodů, kterou u jádrovin a peckovin způsobují druhé generace obaleče jablečného a švestkového. K ošetření stromů s podzimními a zimními odrůdami lze využít povolený organofosfát (výběhový Reldan 40 EC) nebo neonikotinoidy (Mospilan 20 SP nebo Calypso 480 SC). 
  • Při teplém a suchém počasí v červenci a v srpnu může dojít k přemnožení svilušek a hálčivců na jádrovinách a slivoních. Děje se to především tam, kde zahrádkář k likvidaci živočišných škůdců na ovocných kulturách použil neuváženě pyrethroidy, např. Decis 15 EW, Decis Mega nebo Karate se Zeon technologií 5 CS. Jabloně při napadení sviluškami strádají, mají menší, svinuté listy šedobronzové barvy. Na rubu listů můžeme pozorovat pomocí lupy vajíčka, larvy a dospělce těchto roztočů. Za takovýchto okolností musíme pak nutně stromy nejméně dvakrát po sobě ošetřit v intervalu 10–14 dnů přípravkem Omite 570 EW (0,1 %) nebo Omite 30 W (0,2 %). Elegantní a především efektivní je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri.
  • Obyčejně v první polovině srpna, při zaměkání bobulí révy vinné, je třeba provést postřik proti šedé hnilobě hroznů (botrytidě). Lze použít Mythos 30 SC nebo Thiram Granuflo. Ve stejné době provádíme i závěrečný postřik proti padlí a peronospoře (použijeme např. Sulikol K + Kuprikol 50).
  • V srpnu začínáme s obnovou výsadby nových jahodníkových porostů. Vzhledem k tomu, že většina starších porostů je napadena červenou hnilobou kořenů nebo fytoftorovou hnilobou jahodníku, musí se především použít zdravá sadba, střídat místa k osázení jahodníkem a eventuálně navíc všechny nově vysazované sazenice namáčet neméně 20 minut do 0,25% suspenze Aliette 80 WG. Po zasazení je třeba provést pásovou zálivku sazenic 1% suspenzí stejným přípravkem. K tomuto účelu je též registrován přípravek Polyversum, zde se jak k namáčení, tak i k pásové zálivce doporučuje 0,05% koncentrace. Obě ošetření se provádějí pouze jednou, šířka ošetřených pásů by měla být 20 cm.

Zelenina

  • V horkých a suchých letních obdobích se může také výrazně přemnožit na zelenině sviluška chmelová, především na okurkách a paprikách. Na listech vyvolává skvrnité či okrajové žloutnutí listů, které se nakonec zbarví do šedohněda a usychají. Rovněž i zde lze pozorovat na rubu listů kromě pavučinky i různá vývojová stadia svilušek. Mnohým zahrádkářům poničily už v červenci venkovní okurkový porost, a to již v době, kdy se u nás ještě ani nevyskytla plíseň okurky. Nejvíce však sviluška chmelová škodí u skleníkových porostů okurek. Na postižené venkovní i skleníkové kultury je účinný a vhodný preparát Omite 30 W (dostatečná je 0,1% koncentrace). Lze jej využít i během sklizně, neboť má krátkou ochrannou lhůtu – u okurek 5 dnů, u paprik 14 dnů. Je nutné ho však vždy aplikovat opakovaně (dvakrát až třikrát v intervalu 7–10 dnů). U okurek pěstovaných venku lze ke stejnému účelu použít Vertimec 1.8 EC, u okurek ve skleníku pak i Talstar 10 EC anebo použít biologickou ochranu.
  • Koncem srpna a především v září se mšice vracejí zpět z bylinných hostitelů na ovocné stromy a keře. Pokud stav nelze vyřešit ostříháním napadených částí větviček, musíme použít Pirimor 50 WG (0,1–0,15 %).
  • Pěstitelé zeleniny a brambor musí při deštivém a teplém počasí v srpnu nadále sledovat kultury. Předpokladem úspěchu je včasné preventivní ošetření porostů brambor a zeleniny. Během probíhající sklizně musíme k ochraně používat jen přípravky s krátkou ochranou lhůtou (3–7 dnů). Pokud jsou porosty bez chorob, můžeme použít kontaktní přípravky (výběhové Bravo 500 nebo Kuprikol 50 (0,4 až 0,5% koncentrace). Kuprikol 50 však prodlužuje a oddaluje dozrávání plodů. Při již patrných známkách nákazy plísněmi u brambor a zeleniny pomáhá už jen systémový přípravek s preventivně-léčebnou účinností Ridomil Gold MZ Pepite (0,25 %). Ten má u brambor a u cibule ochranou lhůtu 7 dnů, u rajčat a okurek 3 dny. U okurek můžeme při zjištění plísně dýňovitých případně ošetřovat mezi sklizněmi i přípravkem Aliette 80 WG (0,2 %). Při eventuálním výskytu padlí okurky aplikujeme přípravky na bázi síry. Mrkev a petržel je třeba při prvních příznacích výskytu padlí miříkovitých též ošetřit opakovaně preparáty na bázi síry (Sulikol K, Kumulus WG). Celer se musí za deštivého počasí chránit proti septoriové skvrnitosti listů celeru organickým fungicidem Score 250 EC (0,02 %). Nově je zde zaregistrován k použití i strobilurin Ortiva.
Všechny výše uvedené přípravky na ochranu rostlin je nutné používat v souladu s přiloženým návodem k použití a respektovat přitom ochranné lhůty. Uváděné chemické přípravky nemusí být vždy jen v malém balení !

Nutné práce na zahrádce v srpnu:

použité informace jsou čerpány:  www.zahradkari.cz
  • Srpen je pro ovocné dřeviny měsícem druhého prodlužujícího růstu. Ještě stále není pozdě na přeroubování peckovin (slivoní, třešní a višní) letními rouby za kůru, mají-li tyto dřeviny ještě mízu. Druhá míza se využívá i k očkování (jádroviny, peckoviny - broskvoně se očkují až naposled). Očkovance z července zkontrolujte a ty s neujatými očky přeočkujte. Stromům, které jsou přetížené velkou úrodou ovoce, podkládejte větve podpěrami, aby se dřevo větví nepolámalo. 
  • Mimo ostružin, malinoostružin a malin (odplozené výhony a nadbytečné nebo slabé výhony u všech těchto bobulovin odstraňujte těsně u země) začínají zrát remontantní jahody a aronie. 
  • Pokračuje se ve sklizni letních odrůd jablek (např. DISCOVERY, MANTET), hrušek (např. CLAPPOVA, RADANA), broskví (např. REDHAVEN, MORAVIA), meruněk (např. VELBORA, VESPRIMA) a višní (např. MORELA POZDNÍ), sklízí se pozdní odrůdy rybízu (HEINEMANUV POZDNÍ), renklody (ALTHANOVA, ZELENÁ) a rané švestky (např. ČAČANSKÁ LEPOTICA, WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody otrhávejte a likvidujte, podobně odstraňujte i opadané plody, které bývají nahnilé a červivé. Třešně a višně můžete hlouběji zmladit a koruny podle potřeby prosvětlit, u meruněk mimo suchých, či povadlých větví raději mnoho neřežte. Zásah řezem u broskvoní by měl sledovat zkrácení výhonů o měkkou část posledního přírůstku, což umožní dobré vyzrání ponechaných pupenů. Když objevíte na plodech známky čerstvé červivosti, stříkejte proti druhé generaci obalečů u jádrovin, slivoní a broskvoní povolenými přípravky. 
  • Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédněte dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté, či pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad zemí. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl přikrýt vysázené rostliny. Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíte tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalije a povadlou sadbu před výsadbou ponořte kořeny do vody na několik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). 
  • V srpnu se ještě sklízí česnek - u paličáků je pomůckou pro stanovení správné doby sklizně napřímení stočeného konce stvolu a žloutnutí listů a u nepaličáků stadium, kdy rostliny poléhají a žloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po vytáhání ze země (není-li vlhké počasí) 2 týdny na zahrádce doschnout. Podle potřeby se probírá ledový salát, plodová zelenina a kořenová zelenina. Fazol by se zráním semen vyčerpával, proto sklízejte včas rovněž fazolové lusky. 
  • Vyštipujte zálistky tyčkových rajčat a koncem měsíce zaštípněte vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků uzrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte.
  • Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor (pozdní odrůdy) proti plísni bramborové.
  • Košťálová zelenina uvítá pohnojení draselným hnojivem, které podpoří dokonalý vývoj pevných hlávek a skladovatelnost. Pórek přihrňte zeminou, aby vybělení část byla co největší. Čínské zelí z červencového výsevu je potřeba v srpnu vyjednotit, jinak je možné čínské i pekingské zelí až do poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat). 
  • Stále ještě můžete na uvolněné zeleninové záhony vysévat salát, špenát, či ředkvičku k podzimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin - hláv. kapusta, květák, cibule, salát pro přezimování. Koncem měsíce se doporučuje u růžičkové kapusty zaštípnout vrchol. 

Okrasné rostliny

  • U okrasných rostlin využijte podobně jako u ovocných druhou mízu k očkování - např. růže, šeříky apod. Zvláště u růží pamatujte na příp. přeočkování keřů, u kterých se neujmula očka z červencového očkování. Zelenými řízky se v této době množí cypřišky, thuje, jalovce, dřišťály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pařeništi. Náročnější dřeviny - jako např. tisy vyžadují k zakořenění podmínky skleníkové množárny. 
  • Srpen je vhodný na stříhání živých plotů z jehličnanů. Hřížit můžete vistárii, loubinec, břečťan, zimolez.
  • Do konce měsíce je možné rovněž vysazovat, nebo přesazovat mladé jehličnany s kořenovým balem. Vysázené dřeviny chraňte proti vyvrácení kolíkem tak, abyste nepoškodili kořenový bal. Rostliny po vysázení rovněž dostatečně zalijte a proti nežádoucímu výparu stíněte, nebo obalte rostlinu plátnem. 
  • Řízkovat můžete i fuchsie a pelargónie (řízky nechte jeden den zavadnout), růstové vrcholy fuchsií se doporučuje zaštipovat a tvořící se plody včas odstraňovat. Z pokojových květin můžete ještě řízkovat např. filodendron, scindapsus - řízkům nechte vytvořit kořeny ve sklenici s vodou. 
  • Sázejí se ocúny - květ je možno očekávat koncem září až začátkem října, šafrány se sázejí již na začátku měsíce. Bledulky, modřence a kosatečky je doporučeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm. Je vhodná doba i na vysazování narcisů - ty se mohou sázet po tulipánech, ale opačně (tulipány po narcisech) se to nedoporučuje. Přesazují se pivoňky - dejte pozor na hloubku výsadby (příliš hluboko vysázené nekvetou). 
  • Trvalky můžete dělit a přesazovat po odkvětu. Ve druhé polovině měsíce se též na záhon vysazují některé dvouletky z červnového a červencového výsevu - sedmikrásky, pomněnky, macešky, náprstníky, zvonky a zimní fialy. 
  • O trávník je nutné v tomto měsíci stále pečovat - pravidelný pokos, zálivka a přihnojení, potlačení růstu dvouděložných plevelů a mechu. Při použití přípravků proti plevelům by plevele by měly mít dostatečně vyvinuté listy, po pokosu stříkejte ne dřív, než za týden. Je i vhodná doba na založení nového trávníku, výsev nezapomeňte pravidelně zalévat. 

 

Další články...

  1. 07 - Červenec