• Zahrada

    Počet článků:
    0
    • Ovoce

      Počet článků:
      0
      • Ovocné stromy

        Počet článků:
        0
        • Jádroviny

          Počet článků:
          0
          • Jabloně

            Jabloň patří mezi dlouhověké stromy dožívající se 60-70 let přičemž lze nalézt stromy staré až 200 let
            Kvetení: Vegetační klid probíhá při teplotách pod + 6 °C, rašení při teplotách nad +6 °C. Pro diferenciaci květních pupenů jsou potřebné teploty nad 18-20 °C, pro opylování jsou optimální teploty okolo 16-20 °C. Květní pupeny (růžové stadium) snesou před rozkvětem nízké teploty okolo -1,5 až -3 (-4) °C. Během kvetení mohou být poškozen teplotami od -1,7 až -2,2 °C. Ve dřevě snese jabloň teploty do -35, ale silnější mrazové poškození může nastat i při teplotách okolo -10 až -20 °C.
            Pomologicky lze odrůdy třídit podle doby zrání:
            ODRŮDY LETNÍ: konzumní zralost nastává současně se sklizňovým termínem (sklizeň do 15. srpna), nebo brzo po něm a trvá krátce;
            ODRŮDY PODZIMNÍ: konzumní zralost nastává za 2-8 týdnů po sklizni, (sklizeň od 15.8. do konce srpna), pozdně podzimní je možné sklízet od 1.9 do 20.9)
            ODRŮDY RANĚ ZIMNÍ: konzumní zralost za 8-12 týdnů po sklizni (sklizeň od 20.9 - do 30.9.)
            ODRŮDY POZDNĚ ZIMNÍ: konzumní zralost za 12-24 týdnů od sklizně (sklizeň od
            konce září)

            Choroby

            Hořká pihovitost:

            • pokud se vyskytne,pak v druhém roce po celou sezónu dodávat vápník a to:
              • 1. v době velikosti jablíček jako nehet
              • 2-5/7-krát opakovat do poloviny srpna

            Sklovitost:

            • pokud se vyskytla sklovitost v předchozích letech, pak:
              • v době nárustu jablek přidat živiny (P,K,Mg,B) a sklízet jablka dříve
              • fyziologická porucha, sklon mají zejména odrůdy:
                • STARKING
                • JONATHAN
                • GLOSTER
                • CLIVIA
                • ONTARIO

            Hnojení

              • Bor(B): nedostatek => výskyt hnědých kousků uvnitř dužiny (tzv. vnitřní korkovatění)
              • Dusík(N): nadbytek =>
                • velké přírustky, nasazují málo květů
                • dřevo hůře vyzrává
                • pletiva bývají častěji napadána škůdci a houbovými chorobami, špatně vyzrávají
                • listy do zimy neopadají
            Počet článků:
            30
          • Hrušně

            Počet článků:
            5
        • Peckoviny

          Počet článků:
          0
        • Skořápkoviny

          Počet článků:
          0
      • Bobuloviny

        Hnojení: obecně se drobné bobuloviny (rybíz, angrešt) hnojí na podzim

        Počet článků:
        0
    • Zelenina

      Počet článků:
      0
      • Listová zelenina

        Listová zelenina

        Charakteristika:
        • je středně náročná na výživu
        • má krátkou vegetační dobu
        • slabší kořenový systém
        • není citlivá na chlor (Cl), lze tedy hnojit draselnou solí
        • není náročná na zařazení v osevním postupu, patří do 2 nebo 3 trati

        Vápnění půd

        • nedostatek vápníku (Ca) vyvolává poruchy růstu a vývoje
        • nejlépe vyhovuje neutrální pH
        druh pH
        salát 6,2 - 7,5
        špenát 6 - 7,5
        štěrbák 6,2 - 7,2
        činské zelí 6,5 - 7


        Salát

        Salát je zelenina s krátkou dobou vegetace
        Výsadba:
        • na záhon (konec března až začátek dubna) a přikrýt netkanou textílií, pokud hrozí mrazy
        • po výsadbě pravidelná zálivka, méně často ale vydatněji
        • v době uzavírání hlávek zálivku omezit
        • vzešlý salát jednotit (květen) na 30cm v řádku
        • spon výsadby
          • salát hlávkový 25-30x25-30cm
          • salát listový 25-30x30cm
        Sklizeň:
        • sklízený salát již nezalévat
        • hlávkový salát se sklízí od května

        Ledový salát

        Výsev: 
        • - v dubnu do prohřáté půdy, překrýt netkanou textílií
        Výsadba:
        • spon výsadby 30x30cm

        Špenát

        Výsev: 
        • od března, v dubnu výsev pro pozdější sklizeň
        Výsadba: 
        • - v dubnu vzešlý špenát zavlažovat

        Mangold

        Popis: Mangold je dvouletá cizosprašná rostlina, kterou řadíme mezi zeleninu první tratě. V prvním roce na ní vyroste růžice velkých nejčastěji zelených listů. V druhém roce, pokud v našem podnebí vůbec přezimuje, ihned na jaře vyroste do květu. 
        Druhy: Mangold je mnohými považován za druh špenátu, ale není tomu tak. Můžeme se setkat se dvěma druhy mangoldu, pěstují se totiž řapíkaté odrůdy připomínající čínské zelí a listové odrůdy připomínající vzhledem špenát. - 
        • řapíkaté: odrůdy mají silné řapíky (až 5 cm široké), které se upravují podobně jako chřest. Řapíkatý mangold může mít řapíky čistě bílé, světle zelené, nažloutlé, sytě červené či dokonce lehce dofialova. Listy jsou světle nebo tmavě zelené.
        • listové odrůdy: mají úzké řapíky a mohutné listové čepele používané jako špenát. Listový mangold je sytě zelený a opravdu lze zaměnit se špenátem. Je ovšem, ale mnohem zdravější než špenát, a to zejména proto, že neobsahuje tolik kyseliny šťavelové. Zato obsahuje mnoho vitamínu C, jehož množství, ale může klesnout neopatrným zpracováním. Dále pak obsahuje vitamín B, E a A. Z minerálních látek nám mangold nabízí vápník, draslík, hořčík, fosfor a železo. Protože je příbuzný s řepou, obsahuje prvek betain. Betain je spolu s dalšími složkami účinný proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci.
        Léčivé účinky: Mangold také mimo jiné podporuje tvorbu a vylučování trávících šťáv a je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění. Mimo to má příznivé účinky na látkovou výměnu a posiluje nervový systém. Pročisťuje krev a díky obsahu železa se doporučuje při chudokrevnosti. Je vhodný i při redukčních dietách, protože je nízkokalorický, 100 g mangoldu obsahuje jen 59 kJ. Jedinou nevýhodou této zeleniny může být mírně projímavý účinek, proto i zde platí - všeho s mírou. 
        Výsev: 
        • vysévá se do hloubky asi 3cm
        • po vytvoření pěti - šesti pravých listů na rostlinách se provádí jednocení
        • na záhonech se nechávají pouze nejsilnější jedinci a ty se přihnojují ledkem. - půda se kolem mangoldu v průběhu vegetačního období kypří pravidelně
        • zvlášť v suchém období se mangold neobejde bez zálivky, protože nedostatek vláhy u něj může způsobit nežádoucí vybíhání do květu.
        Poloha: Snáší dobře i polostín a příznivý vliv na jeho růst má vyšší vlhkost vzduchu a vlhké půdní podmínky. Jeho pěstování je zvlášť vhodné v teplejších oblastech. V oblibě má půdu s vyšším obsahem živin. Lze jej pěstovat i na půdě hnojené chlévskou mrvou. 
        Sklizeň: Sklíze se postupně, po odřezání listů znovu obráží a poskytuje tak úrodu po celé vegetační období
        Postup při skladování mangoldu: Mangold jako jiná listová zelenina není zrovna vhodná k uskladnění. Pokud je jej však třeba uskladnit, provede se to tak, že se odřezané listy vždy uchovají v lednici, nejlépe v plastovém sáčku, aby neovadaly. Sáček má být pootevřený, aby případná nadměrná vlhkost nezpůsobila hnití. Takto lze mangold uchovat až 5 dní. Pro případné skladování se nemají používat nažloutlé, nečerstvě vypadající listy. Listy se umývájí vždy až těsně před použitím.

        Choroby

        Plíseň špenátová (Špenát)

        Počet článků:
        0
      • Cibulová zelenina

        Počet článků:
        1
      • Plodová zelenina

        Počet článků:
        0
      • Kořenová zelenina

        Počet článků:
        0
      • Brambory

        Typy brambor:

        • A = salátové, brambory pevné a lojovité, vhodné k přípravě salátů a k přímému konzumu uvařené
        • B = přílohové, brambory univerzální, středně pevné, ideální k přímému konzumu uvařené
        • C = brambory měkké a moučnaté, určené k přípravě bramborového těsta a kaší

        Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž.

        Předklíčení:

        • koncem března nebo nejpozději na začátku dubna vyložit dno přepravky papírem, nasypat asi centimetrovou vrstvu zeminy a na ni rozložit, volně od sebe, překontrolované zdravé hlízy
        • celé je pak zahrnout jemnější zeminou, zavlažit vodou a dát na světlé a teplé místo (12-18°C)
        • občas je znovu zalít
        • za 2 týdny hlízy začnou klíčit i pod zeminou, ukáží se nad povrchem a budou se hned zelenat a sílit. Podmínkou je co nejvíce světla a přiměřený chlad, okolo 15-18 °C
        • za 4-5 týdnů klíčky dorostou 5-7 cm a budou sytě zelené

        Sadba:

        • když už je půda prohřátá a průměrná teplota je 6-8 °C (dle počasí zpravidla poslední dubnová dekáda)
        • lze sadit i při nižší teplotě, pokud se záhon překryje netkanou textílií. Ta se odstraní většinou až v květnu po zmrzlých (15.5.)
        • vysazujeme předklíčenou sadbu raných odrůd brambor do rýh 6-8 cm hlubokých po 30 cm
        • platí, že pokud se půda v hloubce 20 cm ohřeje na 11 °C, tehdy začínají brambory růst
        • vzdálenost brázd 625mm (dle normy), doporučeno až 700mm
        • zahrnout do hrůbku 15cm vysokého, průběžně kopčit až na výšku hrůbku 30cm
        • záhon je třeba stále udržovat mírně vlhký

        Odhad množství: 

        • na délku 12m po 0,3m => 40 brambom x 5 řádků = 200 brambor
        • pro certifikovanou sadbu bude potřeba na danou plochu (cca 1kg = 8-10 brambor) 25kg/200-250ks
        • při ceně 12Kč/1kg => 300Kč => výnos z 25kg cca 70-80 kg
        • na poli byl výnos 60-70% => ztráty způsobeném hlavně krtkem a následně suchem (malé brambory, některé hnízda byly prázdné)
        Počet článků:
        4
      • Košťálová zelenina

        Počet článků:
        0
      • Lusková zelenina

        Počet článků:
        0
  • Zahrádkáři

    Počet článků:
    0
  • Globální

    Počet článků:
    1