Péče o záhony

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Jak pečovat o půdu, záhony, jak se dělí zelenina do tratí, dusičnany, nebo jaký je význam vody   

Půda

Půda by měla mít vyváženou kyselost(ph), kterou lze kontrolovat testovacími papírky
  • neutrální půda (ph 6,6-7,1)
  • slabě kyselá (ph 5,6-6,5)
Kyselost lze upravit vápníkem(Ca), pouze pro rajčata vápnit k předplodině

Rozdělení zeleniny dle TRATĚ

První tratí se míní pozemek v prvním roce po podzimním zaorání chlévské mrvy, druhou tratí v druhém roce a třetí tratí v posledním, třetím roce po organickém hnojení.
Platí, že čím dřívější trať, tím větší je obsah dusíku, organických živin a nerozložených organických látek v půdě, ale také vyšší obsah mikroorganismů.
  • Zelenina I.tratě: hnojená zelenina na podzim organickými hnojivy nebo vyzrálým kompostem v dávce 40kg/10m2, druhy zeleniny, které jsou náročné na obsah živin v půdě
    • plodová (rajčata, paprika, okurky, tykve, melouny, cukety)
    • košťálová (zelí, kapusta, květák)
    • všechny košťálové
    • rané brambory
    • pór, celer
    • jahodník
  • Zelenina II.tratě: pěstovaná po druzích, ke kterým bylo hnojeno organickým hnojivem v předchozím roce. Sem patří rostliny, které sice také potřebují dostatečný obsah živin, ale nesnáší přímé organické hnojení (s výjimkou kompostu)
    • kořenová (mrkev, petržel, černý kořen, červená řepa, ředkev, ředkvička)
    • listová (salát a špenát)
    • kedluben
    • cibulová (česnek, cibule, pórek)
    • (jahodník)
  • Zelenina ve III.trati: jde pouze o luskoviny, protože tato čeleď je jako jediná schopna opatřovat si pomocí hlízkových bakterií dusíkatou výživu ze vzduchu, a obejde se proto s menší zásobou dusíku v půdě.
    • luskovou (fazol, hrách, bob)
    • případně cibuli, česnek, červenou řepu nebo mrkev
Je nanejvýš vhodné vést si evidenci střídání jednotlivých plodin vy výsadbovém plánku vaší zahrádky.

Hnojení

  • Podzim: při zpracování půdy (rytí) => fosfor(P),draslík(K)
  • Jaro: při přípravě půdy 2-3 týdny před výsevem/výsadbou => dusík(N)
    • Dusíkaté vápno 2-3 týdny před výsevem/výsadbou => snižuje zaplevelení, výskyt chorob a plžů

Pozor na DUSIČNANY

Pro snížení vyššího obsahu dusičnanů je třeba dodržovat několik zásad:
  • druhy s krátkou vegetací nepřihnojujeme dusíkem (ředkvička, ředkev, salát, špenát => II.trať)
  • sklízíme v době optimální zralosti a ke konci dne, kdy je obsah dusičnanů menší
  • nepěstovat zeleninu v zahuštěném sponu a ve stínu. Méně světla => vyšší obsah dusičnanů
  • před konzumací odstranit části zeleniny s největším obsahem dusičnanů:
    • hlávkový salát: vnější listy a silné žebra
    • špenát: řapíky
    • hlávkové zelí: košťál a v listech žebra
    • mrkev: odstranit střední část
Nejvíce hromadí dusičnany druhy:
  • salát, řepa salátová, špenát
Nejméně:
  • plodová zelenina

VODA

Nejnáročnější druhy zeleniny na množství:
  • košťáloviny
  • salátová zelenina
  • paprika, rajčata, meloun vodní, celer, ředkvička
Příčiny nedostatku vody
  • zpomalení růstu, vývoje, nizký výnos a zhoršení kvality
  • Ředkvička: ostrá a štiplavá chuť
  • Fenikl hliznatý: málo šťavnatý
  • Celer řapíkatý: málo šťavnatý
  • Kedlubny: dřevnaté
  • Okurky: hořké
Ochrana
  • mulčovat záhon, zakrytí černou textílií nebo fólií k mulčování
  • posekaná tráva nebo sláma v meziřádku do výšky 5cm
  • používat zejména dešťovou vodu v množství 10 litů/m2
  • možno zalévat do brázd v meziřadí (rajčata,papriky)
  • u plodové zeleniny lze využít kapkové závlahy