U všech ovocných stromů a keřů provádíme těsně při opadu listů tzv. podzimní asanační postřik bakteriostatickým a fungicidním měďnatým přípravkem. Ošetříme nejen stromy a keře, ale i zbylé opadané listy pod stromy. Takové ošetření např. Kuprikolem 50 je zvláště potřebné u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korových nekróz peckovin a navíc účinně zasáhne i proti rozšiřující se chorobě tzv. suché skvrnitosti listů peckovin. Toto houbové onemocnění se během vegetace projevuje skvrnitostí a dírkovitostí listů až jejich opadem, skvrnitostí plodů, odumíráním pupenů a konečně pak nekrózou pletiv, především na jednoletých výhonech kolem odumřelých pupenů. Infekce touto houbou (Stigmina carpophila) pak dovede podstatně oslabit kondici a úrodnost stromů, především broskvoní, ale i ostatních peckovin. Právě na podzim, v době opadů listů, mohou vzniknout podmínky příznivé pro infekci letorostů touto houbou přes jizvy po listových stopkách. Optimální pro tuto infekci je častý déšť a příznivé teploty v tomto období. Stačí když jsou teploty lehce nad nulou (2-3 °C).Samotný postřik provádíme za suchého počasí při teplotách nad 7 °C.
Spadlé listy ze stromů a keřů na podzim shrabujeme. Listy napadené minujícími živočišnými škůdci likvidujeme. Pokud jsou napadeny listovými chorobami, zarýváme je do půdy, zakopáváme do země nebo je můžeme i zkompostovat. Podmínkou však je, aby poslední vrstva listí na kompostu byla dokonale překryta vrstvou zeminy nebo jiného materiálu (např. posečené trávy).
V listopadu můžeme ničit i mšici krvavou, a to tak, že k patám jabloní nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem stěhují k přezimování.
V této době odstraňujeme ze zahrady staré a nemocné stromy a keře. Zvláště radikálně je třeba likvidovat peckoviny postižené virovou šarkou, jabloně postižené fytoplazmovou proliferací a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, ze země musíme odstraňovat všechny, dokonce i drobnější kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože.
Po provedení podzimního asanačního postřiku měďnatým fungicidem vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými přípravky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesne pod bod mrazu.
Nutné práce na zahrádce:
Listopad svým chladnějším, vlhčím počasím umožňuje na zahrádce přesazovat ovocné stromky - např. jádroviny můžete vysazovat až do zámrazu. Vysazujete-li maliník, seřízněte výhony hned po výsadbě (na 30 cm). Tímto zásahem budete aktivovat pupeny u kořenů k tomu, aby z nich na jaře vyrašily nové pruty rostlin.
Z révových keřů se sklízejí poslední hrozny pozdních odrůd. Půda se po sklizni u keřů kypří, keře můžete přihrnout zemí, nebo kompostem. Všechno spadané listí shrabte a ukliďte, neboť poskytuje zimní úkryt škůdcům a může být infikováno sporami houbových chorob. Chorobami napadené listí se likviduje ohněm, ostatní je možné zkompostovat s dalším materiálem, bohatším na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi málo a proto se současně do kompostu přidává rohovina, nebo močovina).
Kontrolujte lepové pásy proti píďalkám a v případě, že lep již přestává lepit, tak jej obnovte.
Ovocné stromy pohnojte kompostem mělkým zapravením do půdy, u mělce kořenících (meruňky, broskvoně, či jádroviny na typových podnožích) však velmi opatrně, abyste nepoškodili kořeny. U nově vysázených stromků a mladých rostlin nahrňte půdu a kompost ke kmínkům a ponechte takto do jara. U bobulovin se osvědčilo mulčování půdy různou organickou hmotou (odřezky dřeva, hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nastýlá buď přímo v surovém stavu, nebo po zkompostování, kdy se využije uvolnění živin současně k hnojení.
Dosud nesklizenou mrkev urychleně skliďte, jakož i příp. celer a kořenovou petržel, které vám ze října zůstaly ještě v půdě. Po očištění kořenů a zbavení listů můžete tyto zeleniny ukládat do písku ve sklepě. Černý kořen nastelte ochrannou vrstvou (listí, nebo hnůj) do výše 20 cm. Pro zvýšení izolační schopnosti této vrstvy nastýlaný materiál načechrejte. Po tomto opatření můžete sklízet podle potřeby i v zimě.
Před silnými mrazy založte ze zahrádky do sklepa čínské zelí. Uvolněné záhony po sklizni vyčistěte od rostlinných zbytků a plevelů a hluboko zryjte. Podle možností rozvezte na zryté záhony kompost.
Na zahrádce vám zůstávají v zemi zimní odrůdy růžičkové kapusty,hlávkové kapusty (ARKTA), kadeřávek, salát, česnek. Hrozí-li holomrazy, je dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo slamnatým hnojem. Ke konci měsíce založte v pařeništi, nebo ve sklepě pór a na rychlení si připravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí z půdy i s balem (když již jí odumřou listy) uskladněte přechodně na chladném místě (stodola apod.). Kořeny chraňte proti vyschnutí, případný mráz pouze stimuluje rašení rostliny. Tu přenášejte do sklepa až tehdy, kdy ji budete chtít rychlit.
Listopadové počasí obvykle umožňuje dosázet keře růží, ale i některé cibuloviny, které nejsou příliš náročné na délku, potřebnou k zakořenění - cibulovité kosatce, snědek, či modřence. Všechny keře růží nahrňte zeminou s kompostem (aspoň 20 cm nad místo očkování), bujné výhony seřízněte před nahrnutím asi o 1/3. Stromkům růží se po opatrném ohnutí k zemi upevňují korunky, po svázání se zakrývají chvojím, listím či slámou a kopčí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte pečlivě celou korunku i s místem očkování silným papírem a dobře zavažte. Chvojím, nebo podobným materiálem zakryjte na zimu rovněž choulostivější rostliny na skalce a dvouletky, které by měly příští rok kvést.
Stonky trvalek ořežte a ořezané zbytky se semeny ze zahrádky odstraňte.
Jestliže nemrzne, tak stálezelené dřeviny a jehličnany na zimu důkladně zalijte. Živé ploty jehličnanů máte možnost ještě tento měsíc tvarovat, koncem měsíce se můžete pustit do prořezávání okrasných dřevin. K tomu, aby byla co nejlépe využita zimní vláha okrasnými dřevinami, proveďte obrytí. U listnatých keřů se toto kypření provádí po opadu listí, které kypřením mělce zapravíte do povrchové vrstvy půdy.
Také k rododendronům a azalkám přihrňte listí, nebo listí s rašelinou. Některé okrasné dřeviny jsou zvlášť citlivé na holomrazy (tamaryšky, komule, ibišky) a proto doporučujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi 20 cm vrstvy listí na zemi v místě, kde je možné předpokládat kořeny. Mimo namulčování slámou u plaménku můžete nadzemní část rostliny do výše 1,5 m obalit proti účinku východních větrů. Provádí se to zvláště u velkokvětých typů, aby rostliny nezmrzly až k zemi.
Mečíkové hlízy před uskladněním očistěte v době, kdy lze starou hlízu snadno oddělit od lůžka nové hlízy (odstraňte zbytky stonku, usušte) a přeneste do místnosti, kde budou přezimovat. Vhodné je i před uskladněním hlízy suchou cestou (zaprášením) namořit. Přezimujte je nejlépe na plochých lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobě pro snadnou kontrolu)v podmínkách sucha a dobrého větrání za teplot 5-10 oC.
Hlíznaté a cibulnaté květiny, které vám zůstávají v půdě přes zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu.
Trávník, na kterém vám zvlášť záleží, můžete na zimu pokrýt vrstvou kompostové zeminy (cca 5 cm) proti vymrzání.
Vodní rostliny (lekníny apod.) přeneste na místo jejich přezimování (např. sklep s teplotou do + 5 oC). Všechny vodní nádrže vypusťte a naplňte listím, kádě po vylití vody naplňte rašelinou. Koncem měsíce ošetřete rovněž vodovod na zahrádce (vyprázdnění, obalení trubek vystupujících z půdy vrstvou slámy, obalení kohoutků).
