04 - Duben

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v dubnu

• Většinou v první polovině měsíce provádíme nejlépe fázi zeleného pupenu univerzální ošetření u všech stromů a keřú proti přezimujícím škůdcůma na jabloních i proti květopasu jabloňovému a strupovitosti. Základem tohoto kombinovaného postřiku je olej + insekticid. Z olejů použijeme buď Ekol, nebo Biool, případně Rock Effect. Z insekticidů použijeme buď Mospilan 20 SP nebo všeobecně ve světě propagovaný SpinTor. Upozorňuji, že jarní postřik olejovými přípravky má rozhodující vliv na likvidaci mer, puklic a štítenek. S nimi mají problém zejména ti pěstitelé, kteří tuto olejovou lázeň – ošetření opomíjejí. Teplota pro aplikaci postřiku s olejem by měla být , aspoň kolem 10°C. Aplikace olejových přípravků se nesmí provádět při nízkých teplotách, nikdy v době očekávaných mrazů, neboť tím vzniká nebezpečí poškození stromů. Současně, ale nejpozději ve fázi myšího ouška, je třeba provést i první preventivní ošetření jádrovin proti strupovitosti a proti květopasu jabloňovému. Výsledná kombinace pak je následující olej+insekticid a pro jabloně vždy navíc přípravek proti strupovitositi. Doporučuje se provést dvě ošetření. První zahajující olej+insekticid+Dithane DG Neotec či Merpan 80 WG provést již ve fázi zeleného pupenu až myšího ouška druhý pak co nejpozději až ve fázi zeleného eventuelně až růžového poupěte. Klasické složení obou jarních postřiků je stejné: 10-15 ml Ekolu, 2,5g Mospilanu 20 SP 2,5 g + Dithane DG Neotec 20g nebo Merpan 80 WG 15g/na 10 vody. V těchto olejových směsích tedy může být místo Ekolu Biool nebo Rock Effect, místo Mospilanu SpinTor  6 ml+ adekvátní množství kontaktních přípravků proti strupovitosti jádrovin.

• Opakuji znovu všechna upozornění: účinnost insekticidů v TM směsi s olejemstoupá s intenzitou dýchání daných škůdců, čili čím později opakujeme druhou fázi kombinované jarní směsi (fáze růžového poupěte až počátek kveteni, tím lepší bude jeho dusivý efekt a celková účinnost.

• Dále upozorňuji, že pouze kombinované olejovité jarní postřikyobsahující i insekticid mají rozhodující účinnost při likvidaci mer, puklic a štítenek. S těmito škůdci mají v poslední době významné problémy zahrádkáři, kteří takové ošetření pomocí TM postřiků s oleji opomíjejí.

• Při aplikaci těchto TM olejových přípravků s uvedenými insekticidy by měla být teplota nad 12 °C.

• Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubnése doporučují chemicky ošetřit kombinovanými olejovitými přípravky co nejpozději (až od fáze růžového poupěte a event. i později), kdy dochází již k rozlézání nymf první generace. Zde preferujeme použít z insekticidů do kombinace s olejem  Mospilan 20 SP.
• o  Naopak v lokalitách, kde pravidelně škodí květopas jabloňový, je nutné první ošetření jabloní provést brzy nejpozději už ve fázi myšího ouškaa i zde z insekticidů v kombinovaném olejovém postřiku jsme odkázáni opět na Mospilan 20 SP.

• Vždy je výhodné spojit tento kombinovaný olejový postřik s prvním ošetření jádrovin proti strupovitosti přidáním kontaktního fungicidu např. Dithane DG Neotec, nebo Merpan 80 WG ať ho provádíme v rané či pozdější fáze vegetace).

• Pokud se nám nepodaří vytvořit výše uvedenou kombinaci TM s olejem, pak jako alternativu doporučuje firma AgroBio Opava jarní soupravu s názvem Přezimující škůdci obsahující insekticid Mospilan 20 SP a smáčedlo s názvem Spartan). Pokud se k jarnímu ošetření použije  solově pouze insekticid, pak je nutné vždy do naředěné postřikové jíchy přidat smáčedlo!

• U peckovinprovádíme první jarní ošetření v období od fáze  zeleného pupenu (pukání pupenů) a poté druhé ošetření do fáze bílého poupěte. Zde do olejové TM směsi běžně dáváme jako insekticid Mospilan 20 SP. Pokud by některý zahrádkář chtěl realizovat ekologickou produkci pak by využil jako insekticidy přípravek Neudosan a nebo s výhodou Spintor, který se navíc nyní používá při minoritním rozšíření u třešní, višní na vrtulií, a ii u švestek na pilatku a též i u drobného ovoce a v zelenině. Ve světě je hojně používán jako univerzální insekticid, Jedině, kde SpinTor neučinkuje, jsou mšice.. .

• Poslední upozornění – v teplejších oblastech nacházíme zpravidla již koncem dubna více jak 5% větviček poškozených padlím jabloně. Zde je pak nutné nejpozději ve fázi zeleného poupěte provést  první ošetření proti této chorobě a to samostatným postřikem preparáty na bázi síry (Kumulus WG, Sulfurus) a v dosahu rukoiu tyto větvičky  odstraníme.

• U rybízu provedeme v dubnu před květem první ošetření proti listovým houbovým chorobám (antraknóze a sloupečkové rzivosti rybízu). Použijeme zde přípravek na bázi mancozebu, (Dithane DG Neotec), alternativně dle ekoterapeutů je doporučován přípravek Vitisan..

• U maliníku případně i u ostružiníku, když rašící mladé výhony dosáhnou výšky 20cm, je zapotřebí provést ošetření porostu kombinovaným přípravkem s názvem Signumobsahující systémově účinné látky boskalid a pyraclostrobin a to především všude tam, kde se na starých výhonech objevily v dolních úsecích nekrotické změny kůry, které signalizují závažnou houbovou chorobu - didymelové odumírání maliníku.  Pravým původcem tohoto onemocnění jsou dva druhy hub Didymella applanata a Leptosphaeria coniothyrium, které se vyskytují samostatně anebo častěji společně. Přípravek Signum je již na trhu pro zahrádkáře v malobaleni.  V současné době mohou zahradkáři použít proti této chorobě další kombinovaný fungicid s názvem   Podle intenzity postižení porostů se ošetření pak 2-3x opakuje v intervalu 7-14 dní. Je však třeba si uvědomit, že základem ochrany u tohoto onemocnění jsou především preventivní opatření. Nutno vybrat vhodné vzdušné stanoviště, dodržovat řídkou hustotu porostu a vyrovnanou výživu, zejména nepřehnojovat dusíkem a provádět včasnou obměnu porostů. Silněji napadené pruty je třeba včas odstranit a na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy. 

• Réva vinnáraší poněkud později, většinou až koncem dubna. V této době na začátku rašení je vhodné provést postřik TM směsí olejovitého přípravku tentokrát s akaricidem proti přezimujícím škůdcům, především proti vajíčkům svilušek a larvám puklice švestkové (Ekol 15ml+8g Nissorun 10 WP).  Porosty s pravidelným výskytem hálčivce nebo vlnovníka révového (s obrazem kadeřavosti případně plstnatostí révy) se ošetří při rašení nebo těsně po vyrašení sirnatými přípravkem (Kumulus WG) a nebo polysufidickou sírou (např. Sulka K, Sulka Extra).  Navíc jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům a hálčivcůpm) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri.

• Při eventuálním chladném a deštivém počasí pokračujeme až do kvetení broskvoníve čtrnáctidenních intervalech nadále s ochrannými postřiky proti kadeřavosti. Do vyrašení pupenů lze eventuelně využit maximálně ještě jednou přípravek na bázi mědi a to Champion 50 WG nebo ještě Kuprikol 50, který ná ukončenou registraci k 1.7.2020 ale spotřebování zásob má povoleno1.7.2021.. Po vyrašení broskvoní je nutné používai t již jen organické fungicidy, např. Dithane DG Neotec, 

• U meruněk a višní případně u třešní při chladném a deštivém počasí v době kvetení se provádí preventivně raději dvakrát ošetření proti moniliniové spále, a to na počátku kvetení a poté při dokvétání. Nejčastěji se používal systémově účinný přípravek Horizon 250 EW. V tomto roce a i v dalších letech je třeba vyžívat především přípravek Teldor 500 SC, nebo  nově zavedený Magnicur QUICK se stejnou účinnou látkou- fenhexamid.Dále  se objevil k použití nejnovější  přípravek  Prolectus (má účinnou látku fenpyrazamin), případně lze ještě využít kombinovaný přípravek  Pro ekologickou produkci se doporučuje ošetření přípravkem Champion 50 WG.

• Pokud hrušně pokvetou již v dubnu, pak v sadech, kde v blízkosti u hrušní se vyskytuje jalovec čínský, především jeho kultivar jalovec prostřední, pak se pravidelně každoročně u nich objevuje rzivost hrušně. Jde o dvoubytnou rez, kdy z hlavního prvotního hostitele jalovců přechází patogen ze zimního hostitele na druhotného hostitele hrušně a to v období květu hrušní a krátce po něm. Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (minimálně 150-200m) a chemická ochrana. První chemická aplikace se provádí před květem a pak se ještě opakuje 1x v intervalu 7 dnů, především pokud bylo během kvetení chladné a vlhké počasí. K ošetření lze využít vedlejší účinnosti přípravků povolených k ochraně proti strupovitosti např. typu mancozeb (Dithane DG Neotec) nebo metiram (Polyram WG), případně myclobutanil (Talent), nebo Zato 50 WG.

• Po odkvětu angreštubude rovněž nutné pokračovat v ošetření proti hnědému padlí, a to dvěma postřiky ve čtrnáctidenních intervalech. Za předpokladu, že byl angrešt před květem preventivně ošetřen účinným fungicidem (přípravky na bázi elementární síry), pak po odkvětu k vystřídání použijeme dvakrát strobilurin Discus nebo Zato 50 WG.  Ekologové doporučují u drobného ovoce proti americkému padlí angreštovému Vitisan v 0,5% roztoku (čili 50g/10l vody), případně  Bioan (jde o přípravek k podpoře zdravotního stavu s vedlejším účinkem proti houbovým chorobám jmenovitě proti padlí).

• Při začátku kvetení jahodníkua poté při jeho dokvétání je potřeba zejména za deštivého počasí ošetřit porosty proti šedé hnilobě. První postřik provedeme přípravkem Signum eventuálně  Mythos 30 SC nebo Scala (oba poslední se stejnou účinnou látkou) a druhý postřik pak při dokvétání fungicidem s nejkratší OL 3 dny, což je Teldor 500 SC. Ekoterapeuti doporučují  postřik Vitisanem. 

ZELENINA

• Cibule pěstovaná ze sazečky často vykazuje v květnu zkroucené deformované listy, což je nepochybný příznak toho, že byla napadena první generací vrtalky pórové (podobné vizuální znaky se objeví i při virové žluté zakrslosti cibule – OYDV). Vrtalka je moucha, která z jarní generace nalétává především na cibuli ze sazečky, případně i na česnek a přezimující pór, a to od dubna až do začátku května. Jedinou racionální ochranou je překrytí vzešlé cibule ze sazečky netkanou textilií.

• Brukvovitou zeleninunám mohou po výsadbě nebo při vzcházení a po vzejití úplně zničit dřepčíci. V listech vykusují drobné otvory a při silném výskytu mohou malé vzcházející rostlinky zcela zahubit. Nejvhodnější ochranou je včasné překrývání záhonů netkanou textilií (ihned po výsevu) anebo využit postřiku rostlinek přípravkem vhodným pro integrovanou i ekologickou produkci  SpinTor. Netkaná textilie navíc chrání košťáloviny, pokud je umístěna ihned po jejich výsadbě na záhonu proti plodomorce zelné. Její larvy poškozují vegetační vrcholy rostliny, takže se u květáku a brokolice nevytvářejí růžice a u jiných košťálovin pak hlávky.

• Upozorňuji ještě nakonec, že přípravek Champion 50 WP lze s určitým úspěchem využít k ochraně květů meruněk proti mrazu. Obyčejně to bývá koncem dubna, kdy při signalizaci poklesu teplot pod bod mrazu preventivně 1-2 dny před nástupem mrazu, ošetříme stromy 0.2% postřikem s tímto přípravkem (tj. 20 g Championu na 10 l vody).

01 - Leden

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v lednu

• V lednu (stejně jako v prosinci) pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce. Skladovací prostory pravidelně větráme, hnilobami napadené plody ihned odstraňujeme a likvidujeme.
• V zimě máme dostatek času ke zhotovení hnízdících budek pro ptactvo a k jejich umístění v sadu. Především se snažíme přilákat sýkorkya vytvořit pro ně zimní nocoviště, a to pomocí nově vytvořených budek anebo např. využitím použitých trubkových feromonových lapáků Etocap CP či odpadních umělohmotných rour, jejichž jeden otvor zaslepíme. Zhotovené dřevěné budky pro sýkorky by měly mít vnitřní rozměry 14 x 14 x 25 cm. Vletový otvor o průměru 3,2–3,5 cm je třeba umístit v horní třetině výšky přední desky a musí se nasměrovat k jihu nebo k východu. Budky zavěšujeme do výšky 2–3 m. V zimě také na zahradě nezapomínáme pomocí zhotoveného krmítka přikrmovat i ostatní ptáky. Sýkorky dávají přednost olejnatým semenům a kousku zavěšeného loje.
• Pravidelně i v lednu kontrolujeme oplocení zahrad, aby se do nich nedostala zvěř, a během celé zimy pak studujeme odbornou literaturu a navštěvujeme školicí akce.

10 - Říjen

Ochrana rostlin na zahrádce v říjnu

• Po sklizni ovoce obnovujeme na kmenech slivoní lepové pásy (případně znovu obnovujeme lep natřený přímo na kmeny). Tím zabraňujeme bezkřídlé samičce píďalky podzimní vylézt po kmeni a naklást v koruně stromu vajíčka. Z kmenů jádrovin pak likvidujeme (pálíme) pásy z vlnité lepenky a tak ničíme zde ukrytá různá vývojová stadia škodlivého hmyzu. 
• Po sklizni ovoce navíc vždy vyčistíme plochy pod ovocnými stromy od veškerého spadlého, červivého a nahnilého ovoce. U peckovin ze stromů odstraníme "mumifikované plody", jež pevně lpí k  přilehlé větvičce, neboť jsou zdrojem infekce pro moniliniovou spálu a pro moniliniovou hnilobu ovoce v následujícím roce. 
• Nebezpečnou strupovitost lze v příštím roce omezit postřikem 5% roztoku močoviny asi tak týden před opadem listů (nikdy dříve!). 
• Koncem října je ještě možno ničit vlnatku krvavou na stromech. Lze použít buď přípravek Pirimor 50 WG, anebo při silném výskytu vlnatky i Mospilan 20 SP. Do postřiku vždy přidáváme smáčedlo. 

• V tomto období vysazujeme na záhony česnek. Je třeba jej před výsadbou vždy namořit proti vlnovníku česnekovému a proti houbovým chorobám. Vlnovník je spolehlivě likvidován přípravkem Sulka (5% suspenzí, délka moření 6 hodin). Registrace u Sulky bohužel skončila, na trhu je určitá náhrada pod názvem Síra SK 520. Tento přípravek je registrován jako hnojivo, obsahuje kromě polysulfidu vápníku bezchlorový draslík a dusík. Dle etikety kromě půdního hnojení je přípravek  vhodný i na moření česneku. Zde stačí k efektu 4% suspenze   (40 ml/1l vody) při délce moření 6-12 hodin. Od prosince 2010 je povolen nově registrovaný Rovral Aquaflo (0,4% suspenze, délka moření proti houbovým chorobán 20 minut). Nejdříve moříme stroužky česneku přípravkem Sulka nebo Síra SK  520 a poté (nikoliv naopak) odděleně moříme proti houbovým chorobám.

Nutné práce na zahrádce

• Říjen dává svojí proměnlivostí počasí každému najevo, že je již opravdový podzim. Pokračuje se ve sklizni jádrovin - zimní odrůdy jablek (TOPAZ, GOLDEN DELICIOUS ap.), hrušní (DICOLOR, LUCASOVA ap.). Pěstovaných odrůd jádrovin je velké množství a každá odrůda má svoji správnou sklizňovou zralost, ze které při sklizni vycházejte. Od poloviny října se mohou sklízet kdoule - správný termín sklizně je tehdy, když začnou opadávat. 
• Sklízejte nejlépe za sucha citlivým oddělením plodu od plodonoše. Od vyrosení plodů na hromadách venku se již upustilo, neboť takto ošetřené plody neměly i přes lepší vzhled (lepší vybarvení) tak dlouhou skladovatelnost a bylo u nich pozorováno větší napadení houbovými chorobami na skládce. Ovoce je doporučeno sklízet se stopkou a ve vydezinfikovaných obalech ukládat do chladných, větraných prostor, odkud je budete přenášet na zimní uskladnění. Pro uskladnění vyberte jen kvalitní plody, ostatní zpracujte podle potřeby. 
• Skladovací prostory zimního uskladnění ovoce by měly být vydesinfikovány (vysířeny), jak již bylo uvedeno v radách červencového kalendária, sklad by neměl promrznout (teplota při zimním skladování by měla být 2 - 4 oC, na jaře okolo 6 oC, maximálně 8 oC), vzdušná vlhkost by měla být dostatečně vysoká (80 - 90 %). Ovoce neskladujte společně s bramborami, ani se zeleninou. 
• Po sklizni přihnojte ovocné rostliny kompostem, nebo umělými jednosložkovými hnojivy (draselná a fosforečná), půdu okolo keřů a stromků bobulovin mělce zkypřete a odplevelte. Odplozené výhony maliníku a ostružiníku odstraňte. Na kmenech slivoní obnovte lepové pásy, které zabraňují píďalce podzimní vylézt do koruny, stromy peckovin zbavte moniliozních plodů a kmeny jádrovin lepenkových pásů (likvidací zničíte zde ukrytá stadia škodlivého hmyzu). 

• V druhé polovině měsíce začínají ovocné školky s prodejem ovocných stromků a pěstitelé doplňují zahrádku výsadbou dalších ovocných dřevin. Nejšetrnější způsob výsadby by byl tzv. "ze země do země", ale to nám nákup ve školce neumožňuje. Proto je doporučeno nakoupenou sadbu (stromky a keře) před vlastní výsadbou ponořit na 1 den do vody. Na optimální délku upravte kořeny i nadzemní část, při výsadbě stromek fixujte k opěrnému kůlu, jehož část, která bude v zemi, jste předem impregnovali opálením. Při výsadbě dbejte na to, aby místo štěpování zůstalo volně nad zemí. Nemáte-li u zahrádky oplocení, obalte kmínek pletivem, nebo podobným chráničem proti ohryzu zvěří. Vysazené stromky a keře důkladně zalijte. Ovocnou sadbu můžete sázet až do konce listopadu. Výsadbu broskvoní na definitivní stanoviště odložte až na jaro, na podzim koupené stromky na zahrádce založte do země. Podobně postupujte u sadby vinné révy, ořešáků, kdouloní a ostružiníku - počkejte až na jaro. 
• Koncem měsíce se provádí postřik proti vlnatce krvavé. V místech výskytu hryzců obalte kořenovou soustavu košem z pletiva, které po vysazení bude svojí manžetou vyčnívat nad zem. 
• Je hlavní období sklizně košťálové (zelí na skladování a zelí kruhárenské bíle i červené se sklízí již začátkem měsíce), ale i listové zeleniny. Vlhké počasí měsíce je příznivé pro dorůstání kořenů, a proto se sklizní kořenové zeleniny počkejte do konce měsíce. Skliďte letní pórek a dokončete sklizeň plodové zeleniny. Rajčata, která by již nedozrála (nevybarvená) můžete použít na zpracování do čalamád. Kořenovou zeleninu sklízejte za sucha, aby kořeny byly suché. Nať odstraňujte, aby kořeny nevadly. Poškozené kořeny vyberte pro blízkou spotřebu, skladujte pouze zdravé, neporušené kořeny. Ty skladujte ve větraném chladném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Mrkev na delší skladování je dobré umístit do krechtů, zakrytých zeminou, pouze kořeny k brzké potřebě dávejte do sklepa. Kořeny nedávejte do igelitových sáčků, kde by vám tato zelenina shnila. 
• Část potřeby zeleniny pro kuchyňskou přípravu naložte očištěné a upravené do mrazáku, nadbytek zelí nakrouhejte a naložte do nádob ke kysání. 
• V říjnu přicházejí již ranní mrazíky. Nespotřebovali-li jste řapíkatý celer ze zahrádky do nástupu mrazu, založte jej ve sklepě. Čekanka salátová snese mráz do -6 oC a proto se doporučuje při hrozícím poklesu na tuto kritickou hranici rostliny sklidit i s kořeny, odstranit vnější listy a založit do písku ve sklepě - při dobrých skladovacích podmínkách vám zde vydrží do ledna. Kadeřávek nechte několikrát přejít mrazem v noci (získá na chuti), naopak kedluben (pro zimní využití) musíte sklidit dříve, než jej noční mráz ohrozí. Bulvy se skladují nejlépe v krechtech z hlíny, při skladování ve sklepě ukládejte bulvy i s kořeny do vlhké země, či písku. 
• Salát na přezimování (např. odrůda HUMIL) ze zářijového výsevu vysazujte již v první polovině října - nejlépe do brázd 10 cm hlubokých, aby byly rostliny ochráněny před zimními větry. Koncem měsíce se vyrývá křen, protože ze zmrzlé půdy by nešel dobývat. Kořeny k uskladnění se zakládají do vlhkého písku ve sklepě. I když černý kořen a petržel snesou mráz, skliďte tyto zeleniny již rovněž koncem října, neboť byste měli také problémy s dobýváním. Také celer skliďte před příchodem mrazu a bulvy zakrechtujte, nebo uložte v chladném sklepě. Ozimé odrůdy pórku (ELEFANT, POLLUX) snesou pokles teplot i pod -15 oC. 
• Růžičková kapusta, o které se traduje názor na téměř největší mrazuvzdornost mezi zeleninami, má i odrůdy (např. KARPO), které je třeba sklidit již koncem října, zatímco např. známá odrůda ZÁVITKA zimu vydrží. 
• Před mrazem je potřebné také chránit zářijové výsevy mrkve nejlépe dvojitou vrstvou chvojí. Před mrazem je nutné rovněž sklidit papriky a rajčata z fóliáku a skleníku, zatímco se může zde pod sklem salát, cibule na zeleno, či ředkvička vysévat po celý říjen a ještě o vánocích si na čerstvé zelenině pochutnávat. 
• Říjen je rovněž měsícem výsadby okrasných dřevin, stálezelené a jehličnany je možné vysazovat do konce měsíce. Vysazují se též opadavé listnáče na tvarované živé ploty, při požadavku na širší živý plot se vysazují 2 řady těchto dřevin. Na osázení pergol některými druhy popínavých rostlin a na vytvoření rostlinné stěny z těchto pnoucích rostlin je v tomto měsíci také vhodná doba - loubinec, lonicera. 
• V tomto období se řízkují fuchsie, řízkovance muškátů ze září přesazujte a příp. zaštipujte (při dosáhnutí výšky 10 cm), na rozřízkování můžete použít i balkonové květiny, které z jejich letního stanoviště uklízíte a odnášíte na přezimování. Řízky rododendronů, které jste nařízkovali začátkem léta a nyní mají kořeny, sázejte do pařeniště. Z popínavých rostlin, které setrvávají přes zimu na konstrukci a které nyní vyvazujete, můžete odebírat zimní řízky. Také mladé výhony pnoucích růží vyvazujte ke konstrukci, staré výhony, na nichž byly květy zakraťte aspoň na 5 cm od hlavního stonku a rostliny prořežte, u keřových růží proveďte celkové zakrácení o cca 1/3 a nakopčení. 
• Můžete sázet keřové i stromkové růže - u keřových sázejte tak hluboko, aby místo očkování bylo dostatečně zakryté zeminou. Přichází také doba ošetření vodních ploch na zahrádce - jezírko vyčistěte a napněte přes něj síť, aby do něho nepadalo listí a jiné zbytky vegetace. U chryzantém vyštipujte přebytečná poupata, u košatých typů střední poupě pro dobré rozvětvení. Rostlinám, choulostivým na namrznutí připravte zakrytí u země (plamének), ale i nad zemí (např. vistárie). Začít s řezem můžete u některých popínavých dřevin. Cibule a hlízky cibulovin a hlíznatých květin vybírejte z půdy - mečíky, dosny, hlíznaté begonie - a nechte je doschnout na dobře větraném a bezmrazém místě, potom uložte na místa, vhodná k přezimování. Trvalky přihnojte kompostem a husté, nebo staré trsy rozdělte. Choulostivější druhy mobilní zeleně, které byly přes léto umístěné na zahrádce, také ukliďte.

03 - Březen

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v březnu

• Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraněrostlin, feromonové lapáky k monitorování náletu obaleče jablečného - Deltastop CP, obaleče švestkového - Deltastop CF dále žluté lepové desky ke sledování náletu vrtule třešňové a mšic a konečně bílé lepové desky k registraci náletu pilatek na slivoně a na jabloně.

• Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí.Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.

• V březnu je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.

• Nejpozději během předjarního řezumusí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliovou hnilobou plodů, dále u jabloní odstraněny letorosty, případně jejich konce napadených padlím a konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu. Připomeňme si starou pravdu, že předjarní a jarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to tím, že řezem odstraníme zdroje infekce a navíc řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
• Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízovéa především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidem dodávaným na trh v zahrádkářském malobalení - Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.

• Po krutých zimách je potřeba ošetřit stromy s mrazovými trhlinamia deskami, případně kmeny poškozené hlodavci. Mně samotnému se osvědčila na Vysočině v zimě před léty fortifikovaná pasta Aversolu. Tuto zesílenou pastu jsem zhotovil tak, že do jednokilového balení jsem navíc přidal a rozmíchal Thiram Granuflo v dávce 30g. Po ošetření ran a zatření touto pastou byl účinek vždy velmi dobrý. Bohužel přípravek Thiram Granuflo k používání jako fungicid má od 30.4.2019 ukončenou registraci. Naproti tomu prostředky Aversol a Pellacol s obsahem thiramu mají stanoveno ukončení v používání k 31. 1. 2020, a navíc je u nich ještě i povoleno spotřebovat zásoby. Poté budu při ošetření zatírat rány v chladnějším období buď neředěnou latexovou barvou s fungicidem nebo štěpařským balsámem Rosteto, při teplejším období pak eventuálně štěpařským voskem.

• U profesionálních velkopěstitelů ovoce je každoročně povinností při předjarní prohlídce při integrovaném způsobu ochrany vyhodnotit množství přezimujícíchškůdců. Potřeba chemické ochrany se pak stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců (vajíček mšic na jádrovinách a peckovinách, dále vajíček svilušky ovocné a píďalky podzimní, štítků štítenky zhoubné a čárkovité, housenek v zámotku pupenových a slupkových obalečů, vajíček mery jabloňové, a molovky pupencové a štítků puklice švestkové). K ošetření výsadeb u velkopěstitelů se přistupuje pouze tehdy, jestliže se zjistí u některého či u více přezimujících škůdců výskyt překračující ekonomický práh škodlivosti (EPŠ). Pro zahrádkáře uvádím snadnější vyhodnocení přezimujících škůdců. Provádí až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná a to tak že se pouze u jádrovin prohlíží květní a listové růžice. Orientační kritická čísla EPŠ jsou stanovena tak, když na sto růžic zjistíme deset a více jedinců mšice jabloňové nebo jedna růžice napadená mšicí jitrocelovou, sto a více larev mery jabloňové, čtyři a více housenek píďalek, tři a více housenek pupenových obalečů (růžička listová je sbalená a opředená) a tři a více brouků květopasa jabloňového na sto růžic. Soudím, že tento jednodušší způsob zjišťování EPŠ je vyhovující i pro zahrádkáře.

• V březnu těsně před rašením stromů je třeba provést první předjarní postřik nejlépe všech stromů a keřů jíchou obsahující přípravky na bázi mědi - z nich je třeba se postupně přeorientovat na Champion 50 WP, protože Kuprikol 50 má  ukončenou registraci k 1.7.2020, spotřebování zásob je povoleno do 1.7.2021. Toto ošetření pomocí přípravků na bázi mědi má mnohočetný příznivý vliv :
  • u broskvoníje optimální termín k tomuto ošetření v době, kdy se  začínají na broskvoních zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a dále proti suché skvrnitosti listů broskvoně. Toto opatření rovněž působí i proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Psedomonas a houbami z rodu Valsa (Leucostoma). Omezíme tedy tím výskyt korových nekróz spojených s klejotokem. Zdůrazňuji, že tento preventivní postřik u broskvoní je nutno provést každoročně, bez závislosti na tíži postižení kadeřavostí v minulém roce.
  • U dalších peckovinmůže toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám peckovin a může částečně omezit i vznik tzv. mrtvice u meruněk.
  • U jádrovinomezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a výskyt  Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7° C.

• Kulturu jahodočistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1,8 EC proti roztočíku jahodníkovému a pomocí přípravků Score 250 EC nebo Signum provedeme ošetřen proti nově pozorované chorobě, která má název antraknózová skvrnitost jahodníku. V poslední době se vyskytuje stále častěji a způsobuje především na plodech propadlé nahnědlé hnilobné skvrny, na nichž se pak tvoří masa krémově až oranžově zbarvených spor. Tato choroba však napadne prakticky i všechny ostatní části rostliny a činí malé tmavé nekrotické skvrny na řapících a čepelích listů, na kořenech, na kořenovém krčku a celá rostlina během krátké doby uvadne a odumře. Jde o nákazu houbou Coletrichum acutatum, která postihuje především velkoplodý jahodník, převážně  remontantně plodící odrůdy.  Způsobuje v některých letech až 80% ztrát. Údajně je to po šedé hnilobě plodů druhá nejvýznamnější choroba jahodníku.  

• Při vlhkém a chladném jaru, kdy se zpomaluje i rozvoj vegetace, je nutné pokračovat v ochraně broskvoníproti kadeřavosti až do začátku kvetení. K opakovanému ošetření broskvoní, kdy již mladé lísty vyčnívají z pupenů musíme použít už jen organické fungicidy, zbyl nám pouze Dithane DG Neotec. Vypadnul Thiram Granuflo pro zrušení registrace a přípravky na bázi dithiadenu (typu Delan), které byly svěřeny pouze profesionálům. Pracovníci zabývající ekologickou ochranou a ekoprodukcí ovoce a zeleniny doporučují pro ekologické zemědělství pro toto období  přípravek Vitisan.

• Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WGnebo Sulfurus a k ošetření po odkvětu si ponecháváme k opakovanému použití strobilurin Discus. V ekoprodukci místo strobilurinu doporučují AquaVitrin K. Postřiky se sírou nutno vždy provádět při venkovní teplotně nad 10°C!!.

• V březnu navíc obnovujeme lepové pásyna kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní připevňujeme nové lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.

• Zákeřnámera skvrnitá se na hrušních objevuje především ve velkovýrobě u profesionálních sadařů. U zahrádkářů tomu bývá výjimečně. Pokud by se však přesto objevila i ve Vašem sadu v minulém roce, pak je třeba zahájit proti ní ochranu již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více stupňů. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a dále při ochraně používat přípravky maximálně šetrné k predátorům mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory aj.). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
• Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebíprovést v sadu následující sled ochranných opatření:
  • Březen: doporučuje se nejméně dvakrát až třikrát v intervalu 7-10 dnů provést postřik okrajových částí stromů řepkovým olejem (Ekol, Biool) s 1% kaolinem a s přídavkem smáčedla. Pravděpodobně toto opakované ošetření je rozhodující pro boj s merou skvrnitou,
  • Duben: ve fázimyšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 15 ml Ekolu + 1,3 - 2,5 g Mospilanu 20 SP na 10 l vody. Ekoterapeuti místo Mospilanu v této TM směsi doporučují netoxický SpinTor.
  • Těsně před květem, kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, mohli profesionální sadaři postiženou kulturu ošetřit přípravkem Sanmite 10 SC(nyní již nikoliv, v současné době je povolen pouze pro okrasné rostliny). Zde v rámci ekoléčby se doporučuje použít Rock Effect. Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje, jestliže se vyskytnou méry v pozdním období, koncem května už neprovádět další chemickou ochranu, a spoléhat při likvidaci mer na působení přirozených antagonistů (ploštic, pavouků, škvorů, pestřenek a slunéček) samozřejmě pokud nebyli zničeni tito predátoři neselektivními insekticidy. 

ZELENINA

• Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.

• V zeleninové zahraděje vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m²) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou. Příčinou této choroby je mikroorganizmus Plasmodiophora brassicae s obrovskou množivou schopností a několikaletou perzistencí jeho trvalých spor v půdě. Toto agens, které bylo v nedávné době zařazeno mezi prvoky, napadá kořeny všech brukvovitých rostlin (zeleninu, olejniny, brukvovité plevele). Přenos choroby je možný napadenou sadbou a zamořenou půdou. Ochrana kromě aplikace dusíkatého vápna spočívá především v nepěstování brukvovitých plodin na zamořeném pozemku 6–8 let. K ekoprodukci se doporučuje jako údajně velmi účinný pomocný rostlinný (spíše půdní přípravek) Clonoplus, který zlepšuje kvalitu kořenového systému rostlin. Tento přípravek jednak obsahuje užitečné houby, které rozkládají organické zbytky v půdě a zvyšují tím příjem živin. Navíc tyto houby také rozkládají zárodky patogenních hub.

• Při předpěstování sadby se často setkáváme spadáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Olpidium brassicae, Thanatephorus cucumeris, Pythium spp.), které aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením, sterilizací), dále v moření osiva (Kumulus WG) a ve správné agrotechnice (naopak rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít k desinfekci zeminy Merpan 80 WG (30 g na 1 m² nebo 800 g na 1 m³), dále Proplant nebo asi nejúčinnější Previcur Energy. A nakonec uvádím optimální řešení, na trhu je „Supresivní substrát pro výsev a množení“ s účinkem proti padání klíčních rostlin, který obsahuje dvě příznivě působící houby, z nichž první potlačuje patogenní půdní houby a druhá ochraňuje sazenice různých druhů zelenin před hmyzími škůdci, kteří napadají kořenový systém rostlin.

12 - Prosinec

Ochrana rostlin na zahrádce v prosinci

• Blížící se zimu prozrazuje i některé ptactvo (sýkorky), které stále častěji nalétá k lidským obydlím. Nezapomeňte jim vyvěsit krmítko - připevňujete-li ho na kůl, který ze zahrádky na jaře odstraňujete, zatlučte jej včas, dokud půda není ještě zamrzlá. Při přikrmování pěvců dbejte na to, aby krmivo nezvlhlo. 
• Z ovocných stromů můžete odstraňovat mumifikované (ty jsou na bezlistých stromech snadno viditelné) a jinak poškozené zapomenuté plody, odstraňte všechny opadané plody pod stromy a můžete podle přízně počasí začít oškrabávat starou borku z kmenů rovnou na plachtu, u stromu podloženou. Všechny oškrábané části palte. 
• Od poloviny měsíce se již mohou řezat rouby pro jarní přeroubování ovocných stromů.
• Již začátkem měsíce (na sv. Barboru) je dobré pro ozdobu bytu nařezat několik výhonů planých třešní se zjevnou násadou květních pupenů, nebo trnek pro domácí rychlení ve váze. Ty vám do vánoc v teple vykvetou. Chcete-li spíše květ žluté barvy, ostříhejte na zahrádce z keře několik proutků forzýtie (stačí 10. prosince) a namočte je celé na půl dne v teplé (35 oC) vodě. Po ošetření dejte proutky do vázy s vodou, kterou umístíte v teple. Teplá vodní lázeň pomůže i barborkám z třešní, či trnek. 
• Ještě nyní můžete v přírodě najít mnohé druhy rostlin použitelných pro vazačské účely. Suché části rostlin vhodně doplní nasušené květiny z letního období. 
• Před příchodem mrazů si zkontrolujte uskladnění přípravků na ochranu rostlin - tekuté vám nesmí zmrznout, sypké nesmí zvlhnout. 
• Prostory s uskladněným ovocem často větrejte, skladované ovoce kontrolujte, plody se znaky napadení hnilobou vybírejte a poškozené likvidujte. Pro vypěstování nových sazenic révy a pro potřebu roubování odeberte ještě před příchodem mrazů réví. Je období rychlení některé zeleniny - ve tmě puky čekanky salátové a na světle pažitku, kadeřavou petržel, mangold. Bezmrazých dnů využijte ke sklizni kadeřávku, růžičkové kapusty, či zimního pórku ze záhonů, které jste minulý měsíc zakryli (slámou, chvojím apod.).
• Nezapomeňte pravidelně kontrolovat uskladněnou zeleninu. Na ochranu proti myším rozmístěte na vhodná místa pastičky s atraktivními (ne však jedovatými) návnadami. Při teplotách nad nulou větrejte hodně pařeniště se zeleninou (zimní endivie apod.). 
• Ve dnech, kdy nemrzne, zalijte ještě stálezelené rostliny zvláště tehdy, byl-li podzim sušší. Dřeviny, choulostivější na rozlámání váhou sněhu (jehličnany) svažte. 
• Zasněžená zahrada ulevuje zahrádkáři od té pravé fyzické práce a umožňuje mu v klidu se zamyslet nad svými pěstitelskými úspěchy, nad pěstováním v příštím roce, nad potřebou zakoupení potřebných hnojiv, semen a sadbového materiálu. 
• Tuto klidnější dobu může pěstitel využít ke studiu literatury a k návštěvám zahrádkářských školení, kde načerpá nové teoretické poznatky a připraví se na novou vegetační sezonu. 
• Je ideální období pro naplánování nových výsadeb místo těch co se neosvědčily. Myslete při tom i na děti při výběru vhodných a bezpečných rostlin. 

09 - Září

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v září

• Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1% suspenzi Chloraminu nebo přidáváme do vody přípravek Savo.
• Dokončujeme ošetřování plodů jabloní proti Cadeficientní skvrnitosti jablek solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní, a to např. 1% koncentrací Kalkosolu 25 nebo 1% ledkem vápenatým.
• U jádrovin je vhodné realizovat v lokalitách, kde se vyskytuje především sazovitost plodů prakticky každoročně, nejpozději od začátku srpna opatření, která omezí výskyt sazovitosti jablek, ale i skládkových hnilob a skládkové strupovitosti u plodů určených ke skladování. Je zde možno použít přípravky běžně účinné proti strupovitosti, jež mají vedlejší účinnost proti těmto chorobám, např. Discus, Merpan 80 WG (k použití 35 dnů před sklizní), dále Syllit 65 WP a Dithane DG Neotec (21 dnů před sklizní) a konečně Zato 50 WG a Thiram Granuflo (14 dnů před sklizní). Zdá se však, že je dostačující při prevenci skládkových hnilob a sazovitosti následné použití samotných strobilurinů (Discus 35 dnů před sklizní a poté Zato 50 WG 14 dnů před sklizní). Zcela výjimečně přichází v úvahu k použití v rizikových lokalitách (uzavřená vlhká údolí např. u řeky, neošetřované sady v blízkém okolí či dokonce v sousedství) zesílená kombinace, kdy stromy s vyvinutými jablky nejprve postříkáme 35 dnů před sklizní kombinací přípravků Discus + event. Merpan 80 WG a poté nejpozději 3 týdny před sklizní strobilurinem Zato v kombinaci s přípravkem Thiram Granuflo. Tato kombinace je opravdu výjimečná, maximální a riziková kvůli nebezpečí přítomnosti reziduí použitých přípravků v plodech. Připomeňme si, že sazovitost se především silně projeví na plodech jabloní a hrušní při deštivých a relativně teplých podzimních měsících, zvláště při teplém a vlhkém září. Nově je k ošetření proti skládkovým chorobám zaregistrován kombinovaný přípravek Flint Plus, obsahující captan, což je účinná složka Merpanu 80 WG a strobilurin trifloxystrobin, čili účinná složka přípravku Zato 50 WG. Je k dostání dokonce už i v malobalení a ukazuje se, že tato kombinace je velmi účinná.
• V září se vracejí mšice z bylinných hostitelů zpět na ovocné stromy a keře. Pokud dojde k projevům jejich přemnožení na ovocných kulturách, musíme ještě i nyní zasáhnout Pirimorem 50 WG.

• Koncem měsíce září upevňujeme na kmeny stromů a na kůly lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Tyto pásy musí být pevně přivázány ke kmenům a kůlům tak, aby nemohly samičky proklouznout. Můžeme místo toho oškrabat borku ve spodní části kmenů a lep Chemstop-ecofix natřít ve vodorovném pásu přímo na kmen. Tímto opatřením předcházíme jarním holožírům listů housenkami píďalek.
• Pokud se objeví ve fázi zaměkání hroznů deštivé počasí, příznivé pro šedou hnilobu hroznů, je třeba provést u révy vinné postřik Teldorem 500 SC. Je výhodný tím, že má relativně krátkou ochrannou lhůtu (14 dnů) a kromě účinnosti proti samotné šedé hnilobě navíc i výrazně redukuje množství již vytvořeného oxidačního enzymu laccasy v nahnilých hroznech. Tento enzym především negativně ovlivňuje samotné kvasné procesy, dále způsobuje ztrátu barevnosti u červených vín, sklon k hnědnutí u bílých vín a nakonec i prázdnou, někdy až nahořklou chuť vína z takto postižených hroznů.

Zelenina

• V září je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace této mouchy klade vajíčka od druhé poloviny srpna do konce září a způsobuje poté tzv. "červivost" mrkve. Jedinou ochranou je překrývání mrkvových porostů netkanou textilií v období kladení vajíček.
• Od konce srpna přes celé září ponecháváme přikryté netkanou textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru. Často se nepodaří ve správný čas provést na jaře ošetření porostů cibule a v pozdním létě postřik póru (tj. v době hromadného rojení dospělců vrtalek) deltametrinovými přípravky (Decis 15 EW, Decis Mega). Tento účinný zákrok musí být proveden včas do začátku líhnutí larev a prakticky se realizuje pouze ve velkovýrobě.
• Nejzávažnější chorobu celeru představuje septoriová skvrnitost listů. K chemické ochraně je možno použít organický fungicid Score 250 EC nebo azoxystrobin Ortiva. Aby byla ochrana účinná, je třeba s postřiky při deštivém počasí začít včas (červen až září) a ošetření provádět opakovaně. Ortivu lze však použít pouze dvakrát za sezonu.

Nutné práce na zahrádce v září:

• Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly. 
• Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v této době řízkovat. 
• U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem. 
• Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním. 
• Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor. 
• Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy. 
• Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve. 
• U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření vápennatým hnojivem, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní. 
• Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval. 
• Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 oC, během skladování potom 3 - 5 oC, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout. 
• Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému a proti houbovým chorobám. K výsadbě použijte jen největší stroužky z obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října. 
• Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysévat i semeno ozimého květáku (ARKTUR). 
• Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy. 
• Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy. 
• V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout. 
• Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve. 

02 - Únor

Aktuální informace o opatřeních v ochraně rostlin v únoru

• V únoru lze navázat na opatření uvedená pro měsíce prosinec a leden. Tento měsíc je také nejzazší termín, kdy je třeba odstranitručně, pomocí nůžek či houseníku (jde o stříhací zařízení upevněné na delší tyči) mumifikované moniliózní plody a zámotky housenek. Tento materiál je pak nutné zlikvidovat nejlépe spálením.
• Pokud sejde sníh již koncem února, je třeba shrabat a rovněž zlikvidovat zbylé spadané listí.
• Na starých stromech odstraňujeme odumřelou borku– je totiž úkrytem mnoha škůdců, především housenek obaleče jablečného a larev vlnatky krvavé. Na hrušních ukrývá dospělce mery skvrnité, ale naopak je také i úkrytem mnoha užitečných a indiferentních živočichů.
• Kmenya silnější větve ovocných stromů lze natřít vápenným mlékem, abychom zabránili praskání kůry a mrazovým deskám, které mohou být způsobeny většími teplotními výkyvy mezi slunečným dnem a mrazivou nocí. Účinnější je však zakrývání kmenů, především z jižní strany, různým materiálem – prkny, speciálními chrániči, chvojím, papírem apod.
• Průběžně i v únoru kontrolujeme uskladněné ovoce askladovací prostory za příznivého počasí větráme.
• Vzcházející podzimní výsadby česneku ošetřujeme proti houbomilce česnekové. Lze to provést dvojím způsobem – mechanicky, kdy celý záhon pokryjeme hned po výsadbě anebo nejpozději v únoru bílou netkanou textilií, kterou odstraňujeme až v dubnu. Nebo postřikem - ten je třeba provést již v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 10 °C. Ošetřujeme dvakrát po 14 dnech, a to přípravkem Neudosan nebo Neudosan AF.  Pracovníci, kteří nabízejí a zavádějí do praxe prostředky ekologické ochrany proti škůdcům a chorobám (respektive i v biologické ochraně) doporučují k tomuto účelu 2x použít fungicid na bázi síry (Kumulus WG) neboť splňuje podmínky použití v ekologickém zemědělství dle Nařízení Rady i Komise (ES) č.889/2009 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Tyto přípravky ekologické případně biologické ochrany budou dále v textu vždy označeny červeným písmem!
• Nakonec uvádím, že zimní měsíce jsou ideálním obdobím pro introdukci dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens TP) proti sviluškám, vlnovníkům, hálčivcům, a dalším škůdcům ovocných stromů a keřů. Aplikace se provádí prostřednictvím plstěných pásků, které obsahují samice tohoto roztoče v hibernovaném stavu.  Tyto se připevní na větve stromů nebo na keře sponkovačkou  nebo se připevní drátkem či motouzem.

11 - Listopad

Ochrana rostlin na zahrádce v listopadu

• U všech ovocných stromů a keřů provádíme těsně při opadu listů tzv. podzimní asanační postřik bakteriostatickým a fungicidním měďnatým přípravkem. Ošetříme nejen stromy a keře, ale i zbylé opadané listy pod stromy. Takové ošetření např. Kuprikolem 50 je zvláště potřebné u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korových nekróz peckovin a navíc účinně zasáhne i proti rozšiřující se chorobě tzv. suché skvrnitosti listů peckovin. Toto houbové onemocnění se během vegetace projevuje skvrnitostí a dírkovitostí listů až jejich opadem, skvrnitostí plodů, odumíráním pupenů a konečně pak nekrózou pletiv, především na jednoletých výhonech kolem odumřelých pupenů. Infekce touto houbou (Stigmina carpophila) pak dovede podstatně oslabit kondici a úrodnost stromů, především broskvoní, ale i ostatních peckovin. Právě na podzim, v době opadů listů, mohou vzniknout podmínky příznivé pro infekci letorostů touto houbou přes jizvy po listových stopkách. Optimální pro tuto infekci je častý déšť a příznivé teploty v tomto období. Stačí když jsou teploty lehce nad nulou (2-3 °C).Samotný postřik provádíme za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. 
• Spadlé listy ze stromů a keřů na podzim shrabujeme. Listy napadené minujícími živočišnými škůdci likvidujeme. Pokud jsou napadeny listovými chorobami, zarýváme je do půdy, zakopáváme do země nebo je můžeme i zkompostovat. Podmínkou však je, aby poslední vrstva listí na kompostu byla dokonale překryta vrstvou zeminy nebo jiného materiálu (např. posečené trávy). 
• V listopadu můžeme ničit i mšici krvavou, a to tak, že k patám jabloní nasypeme prachové pálené vápno. V něm uhynou i larvy vlnatky krvavé, které se sem stěhují k přezimování.
• V této době odstraňujeme ze zahrady staré a nemocné stromy a keře. Zvláště radikálně je třeba likvidovat peckoviny postižené virovou šarkou, jabloně postižené fytoplazmovou proliferací a maliník se známkami fytoplazmové metlovitosti. Pozor, ze země musíme odstraňovat všechny, dokonce i drobnější kořeny, z nichž by mohly vyrůst postižené odnože. 
• Po provedení podzimního asanačního postřiku měďnatým fungicidem vyčistíme postřikovač a uložíme ho spolu s ochrannými přípravky do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesne pod bod mrazu. 

Nutné práce na zahrádce:

• Listopad svým chladnějším, vlhčím počasím umožňuje na zahrádce přesazovat ovocné stromky - např. jádroviny můžete vysazovat až do zámrazu. Vysazujete-li maliník, seřízněte výhony hned po výsadbě (na 30 cm). Tímto zásahem budete aktivovat pupeny u kořenů k tomu, aby z nich na jaře vyrašily nové pruty rostlin. 
• Z révových keřů se sklízejí poslední hrozny pozdních odrůd. Půda se po sklizni u keřů kypří, keře můžete přihrnout zemí, nebo kompostem. Všechno spadané listí shrabte a ukliďte, neboť poskytuje zimní úkryt škůdcům a může být infikováno sporami houbových chorob. Chorobami napadené listí se likviduje ohněm, ostatní je možné zkompostovat s dalším materiálem, bohatším na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi málo a proto se současně do kompostu přidává rohovina, nebo močovina).
• Kontrolujte lepové pásy proti píďalkám a v případě, že lep již přestává lepit, tak jej obnovte.
• Ovocné stromy pohnojte kompostem mělkým zapravením do půdy, u mělce kořenících (meruňky, broskvoně, či jádroviny na typových podnožích) však velmi opatrně, abyste nepoškodili kořeny. U nově vysázených stromků a mladých rostlin nahrňte půdu a kompost ke kmínkům a ponechte takto do jara. U bobulovin se osvědčilo mulčování půdy různou organickou hmotou (odřezky dřeva, hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nastýlá buď přímo v surovém stavu, nebo po zkompostování, kdy se využije uvolnění živin současně k hnojení.
• Dosud nesklizenou mrkev urychleně skliďte, jakož i příp. celer a kořenovou petržel, které vám ze října zůstaly ještě v půdě. Po očištění kořenů a zbavení listů můžete tyto zeleniny ukládat do písku ve sklepě. Černý kořen nastelte ochrannou vrstvou (listí, nebo hnůj) do výše 20 cm. Pro zvýšení izolační schopnosti této vrstvy nastýlaný materiál načechrejte. Po tomto opatření můžete sklízet podle potřeby i v zimě.
• Před silnými mrazy založte ze zahrádky do sklepa čínské zelí. Uvolněné záhony po sklizni vyčistěte od rostlinných zbytků a plevelů a hluboko zryjte. Podle možností rozvezte na zryté záhony kompost. 
• Na zahrádce vám zůstávají v zemi zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty (ARKTA), kadeřávek, salát, česnek. Hrozí-li holomrazy, je dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo slamnatým hnojem. Ke konci měsíce založte v pařeništi, nebo ve sklepě pór a na rychlení si připravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí z půdy i s balem (když již jí odumřou listy) uskladněte přechodně na chladném místě (stodola apod.). Kořeny chraňte proti vyschnutí, případný mráz pouze stimuluje rašení rostliny. Tu přenášejte do sklepa až tehdy, kdy ji budete chtít rychlit. 
• Listopadové počasí obvykle umožňuje dosázet keře růží, ale i některé cibuloviny, které nejsou příliš náročné na délku, potřebnou k zakořenění - cibulovité kosatce, snědek, či modřence. Všechny keře růží nahrňte zeminou s kompostem (aspoň 20 cm nad místo očkování), bujné výhony seřízněte před nahrnutím asi o 1/3. Stromkům růží se po opatrném ohnutí k zemi upevňují korunky, po svázání se zakrývají chvojím, listím či slámou a kopčí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte pečlivě celou korunku i s místem očkování silným papírem a dobře zavažte. Chvojím, nebo podobným materiálem zakryjte na zimu rovněž choulostivější rostliny na skalce a dvouletky, které by měly příští rok kvést.
• Stonky trvalek ořežte a ořezané zbytky se semeny ze zahrádky odstraňte.
• Jestliže nemrzne, tak stálezelené dřeviny a jehličnany na zimu důkladně zalijte. Živé ploty jehličnanů máte možnost ještě tento měsíc tvarovat, koncem měsíce se můžete pustit do prořezávání okrasných dřevin. K tomu, aby byla co nejlépe využita zimní vláha okrasnými dřevinami, proveďte obrytí. U listnatých keřů se toto kypření provádí po opadu listí, které kypřením mělce zapravíte do povrchové vrstvy půdy.
• Také k rododendronům a azalkám přihrňte listí, nebo listí s rašelinou. Některé okrasné dřeviny jsou zvlášť citlivé na holomrazy (tamaryšky, komule, ibišky) a proto doporučujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi 20 cm vrstvy listí na zemi v místě, kde je možné předpokládat kořeny. Mimo namulčování slámou u plaménku můžete nadzemní část rostliny do výše 1,5 m obalit proti účinku východních větrů. Provádí se to zvláště u velkokvětých typů, aby rostliny nezmrzly až k zemi.
• Mečíkové hlízy před uskladněním očistěte v době, kdy lze starou hlízu snadno oddělit od lůžka nové hlízy (odstraňte zbytky stonku, usušte) a přeneste do místnosti, kde budou přezimovat. Vhodné je i před uskladněním hlízy suchou cestou (zaprášením) namořit. Přezimujte je nejlépe na plochých lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobě pro snadnou kontrolu)v podmínkách sucha a dobrého větrání za teplot 5-10 oC.
• Hlíznaté a cibulnaté květiny, které vám zůstávají v půdě přes zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu.
• Trávník, na kterém vám zvlášť záleží, můžete na zimu pokrýt vrstvou kompostové zeminy (cca 5 cm) proti vymrzání.
• Vodní rostliny (lekníny apod.) přeneste na místo jejich přezimování (např. sklep s teplotou do + 5 oC). Všechny vodní nádrže vypusťte a naplňte listím, kádě po vylití vody naplňte rašelinou. Koncem měsíce ošetřete rovněž vodovod na zahrádce (vyprázdnění, obalení trubek vystupujících z půdy vrstvou slámy, obalení kohoutků). 

08 - Srpen

Ochrana rostlin na zahrádce v srpnu

• Průběžně ze zahrady odstraňujeme a následně likvidujeme opadané, většinou červivé a nahnilé plody ovoce.
• U jabloní pokračujeme v opakovaných 14-ti denních postřicích plodů k zamezení Ca-deficientní  skvrnitosti jablek. Používáme chlorid vápenatý v přípravcích Kalkosol 25, Kalkosan 30 či Kalcolit forte (0,5–1% roztok) nebo 1% roztok ledku vápenatého.
• U maliníku brzy po odplození odřežeme loňské letorosty, nové by se měly ošetřit účinným fungicidem proti didymelovému odumírání maliníku. V současné době není u nás tato choroba pokryta příslušným ochranným přípravkem. V Německu proti ní používají Merpan 80 WG, Score 250 EC a Zato 50 WG. U nás ale ani jeden z nich není k tomuto účelu registrován.
• I v srpnu pokračujeme v zamezení vzniku pozdní červivosti plodů, kterou u jádrovin a peckovin způsobují druhé generace obaleče jablečného a švestkového. K ošetření stromů s podzimními a zimními odrůdami lze využít povolený organofosfát (výběhový Reldan 40 EC) nebo neonikotinoidy (Mospilan 20 SP nebo Calypso 480 SC). 
• Při teplém a suchém počasí v červenci a v srpnu může dojít k přemnožení svilušek a hálčivců na jádrovinách a slivoních. Děje se to především tam, kde zahrádkář k likvidaci živočišných škůdců na ovocných kulturách použil neuváženě pyrethroidy, např. Decis 15 EW, Decis Mega nebo Karate se Zeon technologií 5 CS. Jabloně při napadení sviluškami strádají, mají menší, svinuté listy šedobronzové barvy. Na rubu listů můžeme pozorovat pomocí lupy vajíčka, larvy a dospělce těchto roztočů. Za takovýchto okolností musíme pak nutně stromy nejméně dvakrát po sobě ošetřit v intervalu 10–14 dnů přípravkem Omite 570 EW (0,1 %) nebo Omite 30 W (0,2 %). Elegantní a především efektivní je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri.
• Obyčejně v první polovině srpna, při zaměkání bobulí révy vinné, je třeba provést postřik proti šedé hnilobě hroznů (botrytidě). Lze použít Mythos 30 SC nebo Thiram Granuflo. Ve stejné době provádíme i závěrečný postřik proti padlí a peronospoře (použijeme např. Sulikol K + Kuprikol 50).
• V srpnu začínáme s obnovou výsadby nových jahodníkových porostů. Vzhledem k tomu, že většina starších porostů je napadena červenou hnilobou kořenů nebo fytoftorovou hnilobou jahodníku, musí se především použít zdravá sadba, střídat místa k osázení jahodníkem a eventuálně navíc všechny nově vysazované sazenice namáčet neméně 20 minut do 0,25% suspenze Aliette 80 WG. Po zasazení je třeba provést pásovou zálivku sazenic 1% suspenzí stejným přípravkem. K tomuto účelu je též registrován přípravek Polyversum, zde se jak k namáčení, tak i k pásové zálivce doporučuje 0,05% koncentrace. Obě ošetření se provádějí pouze jednou, šířka ošetřených pásů by měla být 20 cm.

Zelenina

• V horkých a suchých letních obdobích se může také výrazně přemnožit na zelenině sviluška chmelová, především na okurkách a paprikách. Na listech vyvolává skvrnité či okrajové žloutnutí listů, které se nakonec zbarví do šedohněda a usychají. Rovněž i zde lze pozorovat na rubu listů kromě pavučinky i různá vývojová stadia svilušek. Mnohým zahrádkářům poničily už v červenci venkovní okurkový porost, a to již v době, kdy se u nás ještě ani nevyskytla plíseň okurky. Nejvíce však sviluška chmelová škodí u skleníkových porostů okurek. Na postižené venkovní i skleníkové kultury je účinný a vhodný preparát Omite 30 W (dostatečná je 0,1% koncentrace). Lze jej využít i během sklizně, neboť má krátkou ochrannou lhůtu – u okurek 5 dnů, u paprik 14 dnů. Je nutné ho však vždy aplikovat opakovaně (dvakrát až třikrát v intervalu 7–10 dnů). U okurek pěstovaných venku lze ke stejnému účelu použít Vertimec 1.8 EC, u okurek ve skleníku pak i Talstar 10 EC anebo použít biologickou ochranu.
• Koncem srpna a především v září se mšice vracejí zpět z bylinných hostitelů na ovocné stromy a keře. Pokud stav nelze vyřešit ostříháním napadených částí větviček, musíme použít Pirimor 50 WG (0,1–0,15 %).
• Pěstitelé zeleniny a brambor musí při deštivém a teplém počasí v srpnu nadále sledovat kultury. Předpokladem úspěchu je včasné preventivní ošetření porostů brambor a zeleniny. Během probíhající sklizně musíme k ochraně používat jen přípravky s krátkou ochranou lhůtou (3–7 dnů). Pokud jsou porosty bez chorob, můžeme použít kontaktní přípravky (výběhové Bravo 500 nebo Kuprikol 50 (0,4 až 0,5% koncentrace). Kuprikol 50 však prodlužuje a oddaluje dozrávání plodů. Při již patrných známkách nákazy plísněmi u brambor a zeleniny pomáhá už jen systémový přípravek s preventivně-léčebnou účinností Ridomil Gold MZ Pepite (0,25 %). Ten má u brambor a u cibule ochranou lhůtu 7 dnů, u rajčat a okurek 3 dny. U okurek můžeme při zjištění plísně dýňovitých případně ošetřovat mezi sklizněmi i přípravkem Aliette 80 WG (0,2 %). Při eventuálním výskytu padlí okurky aplikujeme přípravky na bázi síry. Mrkev a petržel je třeba při prvních příznacích výskytu padlí miříkovitých též ošetřit opakovaně preparáty na bázi síry (Sulikol K, Kumulus WG). Celer se musí za deštivého počasí chránit proti septoriové skvrnitosti listů celeru organickým fungicidem Score 250 EC (0,02 %). Nově je zde zaregistrován k použití i strobilurin Ortiva.

Nutné práce na zahrádce v srpnu:

• Srpen je pro ovocné dřeviny měsícem druhého prodlužujícího růstu. Ještě stále není pozdě na přeroubování peckovin (slivoní, třešní a višní) letními rouby za kůru, mají-li tyto dřeviny ještě mízu. Druhá míza se využívá i k očkování (jádroviny, peckoviny - broskvoně se očkují až naposled). Očkovance z července zkontrolujte a ty s neujatými očky přeočkujte. Stromům, které jsou přetížené velkou úrodou ovoce, podkládejte větve podpěrami, aby se dřevo větví nepolámalo. 
• Mimo ostružin, malinoostružin a malin (odplozené výhony a nadbytečné nebo slabé výhony u všech těchto bobulovin odstraňujte těsně u země) začínají zrát remontantní jahody a aronie. 
• Pokračuje se ve sklizni letních odrůd jablek (např. DISCOVERY, MANTET), hrušek (např. CLAPPOVA, RADANA), broskví (např. REDHAVEN, MORAVIA), meruněk (např. VELBORA, VESPRIMA) a višní (např. MORELA POZDNÍ), sklízí se pozdní odrůdy rybízu (HEINEMANUV POZDNÍ), renklody (ALTHANOVA, ZELENÁ) a rané švestky (např. ČAČANSKÁ LEPOTICA, WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody otrhávejte a likvidujte, podobně odstraňujte i opadané plody, které bývají nahnilé a červivé. Třešně a višně můžete hlouběji zmladit a koruny podle potřeby prosvětlit, u meruněk mimo suchých, či povadlých větví raději mnoho neřežte. Zásah řezem u broskvoní by měl sledovat zkrácení výhonů o měkkou část posledního přírůstku, což umožní dobré vyzrání ponechaných pupenů. Když objevíte na plodech známky čerstvé červivosti, stříkejte proti druhé generaci obalečů u jádrovin, slivoní a broskvoní povolenými přípravky. 
• Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédněte dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté, či pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad zemí. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl přikrýt vysázené rostliny. Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíte tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalije a povadlou sadbu před výsadbou ponořte kořeny do vody na několik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). 
• V srpnu se ještě sklízí česnek - u paličáků je pomůckou pro stanovení správné doby sklizně napřímení stočeného konce stvolu a žloutnutí listů a u nepaličáků stadium, kdy rostliny poléhají a žloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po vytáhání ze země (není-li vlhké počasí) 2 týdny na zahrádce doschnout. Podle potřeby se probírá ledový salát, plodová zelenina a kořenová zelenina. Fazol by se zráním semen vyčerpával, proto sklízejte včas rovněž fazolové lusky. 
• Vyštipujte zálistky tyčkových rajčat a koncem měsíce zaštípněte vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků uzrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte.
• Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor (pozdní odrůdy) proti plísni bramborové.
• Košťálová zelenina uvítá pohnojení draselným hnojivem, které podpoří dokonalý vývoj pevných hlávek a skladovatelnost. Pórek přihrňte zeminou, aby vybělení část byla co největší. Čínské zelí z červencového výsevu je potřeba v srpnu vyjednotit, jinak je možné čínské i pekingské zelí až do poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat). 
• Stále ještě můžete na uvolněné zeleninové záhony vysévat salát, špenát, či ředkvičku k podzimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin - hláv. kapusta, květák, cibule, salát pro přezimování. Koncem měsíce se doporučuje u růžičkové kapusty zaštípnout vrchol. 

Okrasné rostliny

• U okrasných rostlin využijte podobně jako u ovocných druhou mízu k očkování - např. růže, šeříky apod. Zvláště u růží pamatujte na příp. přeočkování keřů, u kterých se neujmula očka z červencového očkování. Zelenými řízky se v této době množí cypřišky, thuje, jalovce, dřišťály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pařeništi. Náročnější dřeviny - jako např. tisy vyžadují k zakořenění podmínky skleníkové množárny. 
• Srpen je vhodný na stříhání živých plotů z jehličnanů. Hřížit můžete vistárii, loubinec, břečťan, zimolez.
• Do konce měsíce je možné rovněž vysazovat, nebo přesazovat mladé jehličnany s kořenovým balem. Vysázené dřeviny chraňte proti vyvrácení kolíkem tak, abyste nepoškodili kořenový bal. Rostliny po vysázení rovněž dostatečně zalijte a proti nežádoucímu výparu stíněte, nebo obalte rostlinu plátnem. 
• Řízkovat můžete i fuchsie a pelargónie (řízky nechte jeden den zavadnout), růstové vrcholy fuchsií se doporučuje zaštipovat a tvořící se plody včas odstraňovat. Z pokojových květin můžete ještě řízkovat např. filodendron, scindapsus - řízkům nechte vytvořit kořeny ve sklenici s vodou. 
• Sázejí se ocúny - květ je možno očekávat koncem září až začátkem října, šafrány se sázejí již na začátku měsíce. Bledulky, modřence a kosatečky je doporučeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm. Je vhodná doba i na vysazování narcisů - ty se mohou sázet po tulipánech, ale opačně (tulipány po narcisech) se to nedoporučuje. Přesazují se pivoňky - dejte pozor na hloubku výsadby (příliš hluboko vysázené nekvetou). 
• Trvalky můžete dělit a přesazovat po odkvětu. Ve druhé polovině měsíce se též na záhon vysazují některé dvouletky z červnového a červencového výsevu - sedmikrásky, pomněnky, macešky, náprstníky, zvonky a zimní fialy. 
• O trávník je nutné v tomto měsíci stále pečovat - pravidelný pokos, zálivka a přihnojení, potlačení růstu dvouděložných plevelů a mechu. Při použití přípravků proti plevelům by plevele by měly mít dostatečně vyvinuté listy, po pokosu stříkejte ne dřív, než za týden. Je i vhodná doba na založení nového trávníku, výsev nezapomeňte pravidelně zalévat.